Platy státních zaměstnanců: Od září dostane přidáno prý jen někdo. Odbory zuří, chtějí dát všem

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) předložil návrh na zvýšení platů školníkům, uklízečkám, úředníkům samospráv a ministerstev, přičemž navrhuje dvě varianty – buď o sedm procent, nebo o deset procent. „Ze 37 připomínkových míst preferuje zvýšení o deset procent 35 z nich,“ informovalo ministerstvo.

Minimální mzda v Česku je aktuálně 18 900 korun, přičemž uklízečka ve státní nebo veřejné službě dostává tabulkový plat 18 630 korun. Školníci vydělávají necelých 23 tisíc korun, zatímco kuchařky si přijdou na méně než 24 tisíc korun. S takovými platy je obtížné vyjít, zejména po inflaci, která výrazně zvýšila ceny potravin a bydlení. V posledních letech jsou pozice v úklidu, sociálních službách a kuchyních stále častěji obsazovány ukrajinskými uprchlicemi.

Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhlo zvýšení platů pro vybrané státní zaměstnance a pracovníky ve veřejných službách, kteří spadají do nejnižších platových tarifů. Tento návrh zahrnuje neodborné pracovníky, jako jsou uklízečky, kuchařky, školníci, údržbáři, a další, především v sektorech školství, zdravotnictví, sociálních službách a kultuře. Ministr Marian Jurečka zdůvodnil návrh snahou obnovit kupní sílu těchto zaměstnanců po vysoké inflaci a zvýšit konkurenceschopnost státního sektoru. Vláda předložila návrh s dvěma variantami navýšení platů, o 7 % nebo 10 %, s účinností od září 2024.

Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče však požaduje minimálně desetiprocentní zvýšení platů pro všechny zaměstnance ve veřejných službách a státní správě. Na podporu tohoto požadavku vyhlásil stávkovou pohotovost. Předsedkyně svazu Dagmar Žitníková označila vládní návrh za nepřijatelný, protože nezahrnuje zvýšení platů pro zdravotníky, sociální pracovníky a pečovatele.

Čtěte také

Platy státních zaměstnanců a konečně průlom? Stanjura tají, kolik peněz by se našlo

Domov Třem set šedesáti tisícům státních zaměstnanců svitla naděje na zlepšení platu o 10 % již od příštího měsíce, pokud většina vládních ministrů souhlasí s navrhovaným zvýšením tarifních platů. Tento krok však blokuje ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), který tvrdí, že státní rezervy jsou téměř vyčerpány, přičemž přesnou částku zbývajících prostředků ministerstvo odmítá zveřejnit.

Zdravotnické a sociální služby čelí nedostatku mladých pracovníků, protože většina zaměstnanců je v předdůchodovém věku, což bude problémem v budoucnu. Ministr práce Marian Jurečka vysvětlil, že navrhované zvýšení platů se týká pouze vybraných profesí, protože plošné zvýšení by neodráželo různé dopady inflace na různé skupiny zaměstnanců. Ředitel Domova pro seniory Tomáš Kratochvíl kritizoval návrh jako nedostatečný, poznamenal, že zvýšení bude v aktuálních cenách téměř neznatelné, a zdůraznil, že minimálně desetiprocentní navýšení by mělo být standardem. Podle něj je objem peněz na platy závislý na rozpočtových rozhodnutích zřizovatelů.

Odborové svazy v Česku přivítaly návrh na zvýšení platů pro zaměstnance ve veřejných službách a státní správě, který se zaměřuje na zlepšení jejich hospodářského postavení a snížení počtu platových tarifů pod minimální mzdu. Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) ocenila, že návrh reaguje na propad reálných platů, i když byl předložen mimo Plán legislativních prací na rok 2024. Odbory však ostře kritizovaly variantu s navýšením o sedm procent, kterou označily za nepřijatelnou, a preferují variantu s desetiprocentním zvýšením. ČMKOS zdůraznila, že souhlasí s variantou II, pokud budou potřebné finance na zvýšení platů zajištěny dodatečnými prostředky ze státního rozpočtu.

Návrh ministerstva práce na zvýšení platů pro zaměstnance ve veřejných službách a státní správě čelí problému s financováním, který kritizuje ministerstvo financí. To pod vedením Zbyňka Stanjury odmítá jakékoliv navyšování státních nároků a v připomínkách k návrhu poukázalo na absenci uvedených zdrojů financování a vyčerpání vládní rozpočtové rezervy. Odboráři upozornili, že územní samosprávy přislíbily dorovnání platů, ale ministerstvo kultury se k tomu nevyjádřilo. Zvýšení platů o 7 % by stálo 4,57 miliardy korun, zatímco zvýšení o 10 % by vyžadovalo 6,53 miliardy korun.

Konfederace odborových svazů (ČMKOS) uvítala návrh ministerstva práce na zvýšení platů ve veřejné sféře, ale varuje, že je to pouze první krok k potřebnému komplexnímu narovnání platů. Odbory zdůraznily, že navržené zvýšení tarifů je minimální a pouze částečně zmírňuje dopad inflace na reálné příjmy zaměstnanců. Poukázaly na to, že tarifní zvýšení se týká pouze části celkového platu a mnohé tarifní stupně zůstávají pod úrovní minimální mzdy nebo zaručené mzdy. Odboráři odmítli úspornější variantu zvýšení o 7 %, protože by zanechala mnoho tarifů pod minimální mzdou. ČMKOS rovněž požaduje, aby se zvýšení platů týkalo všech pracovníků ve veřejné sféře a státní správě a aby se zajišťovala konkurenceschopnost těchto sektorů na trhu práce.

Témata:  státní zaměstnanci,  mzdy / platy,  odbory,  Marian Jurečka ,  Zbyněk Stanjura,  CZK (česká koruna)