Nejvyšší meziroční inflaci v EU mělo v únoru stejně jako v předchozích měsících Maďarsko, kde dosáhla 25,4 procenta. Vysoké tempo růstu cen je i v Pobaltí, když v Lotyšsku byla inflace 20,3 procenta, v Litvě 18,7 procenta a v Estonsku 17,6 procenta. V únoru se česká inflace dostala pod úroveň Polska, kde ceny meziročně rostly o 17,2 procenta. Na Slovensku je tempo růstu cen stále nižší než v Česku, dosáhlo 15,2 procenta.
Ze všech evropských zemí je nejnižší inflace v Lichtenštejnsku, kde v únoru činila 3,3 procenta, o 0,1 procentního bodu vyšší byla ve Švýcarsku. Mezi zeměmi EU je na tom nejlépe Lucembursko s inflací 4,3 procenta, následují Španělsko s tempem růstu cen 6,1 procenta a Francie se 6,2 procenta.
Nejrychleji v Evropě rostou ceny v Turecku, kde únorová meziroční inflace dosáhla 55,2 procenta. Je to ale její nejnižší hodnota od loňského února. Vysoká je i inflace na Ukrajině, která čelí ruské agresi. V únoru tam ceny rostly meziročním tempem 26 procent. O 0,1 procentního bodu byla nižší inflace v Moldavsku.
Analýza Portu také připomíná, že Česká národní banka (ČNB) volí k boji s vysokou inflací jiný přístup než centrální banky eurozóny a Spojených států. "ČNB se totiž zatím drží taktiky zůstat se sazbami na současných úrovních, a to i přes nesouhlas mnoha ekonomických komentátorů. Činí tak na rozdíl od Fedu a ECB. Obě tyto instituce své základní úrokové sazby na začátku února zvedly," uvedl analytik Portu Lukáš Raška.
ČNB drží od loňského června základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Nastavení sazeb v Česku je ale stále vyšší než v USA a v eurozóně. Evropská centrální banka (ECB) v únoru zvýšila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na tři procenta. Americký Fed v únoru zvedl základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do pásma 4,50 až 4,75 procenta.
