Inflace v Česku letos v lednu klesla na nejnižší úroveň od roku 2016. Meziročně činila 1,6 %. Klíčovým důvodem je výrazný pokles cen energií, meziročně takřka osmiprocentní, který souvisí hlavně s přesunem platby poplatku za obnovitelné zdroje z firem a domácností na státní rozpočet. Z menší části pak odráží pokračující snižování burzovních cen energií, které se postupně promítá do cen pro konečné odběratele, zvláště znatelně pak právě v prvním měsíci roku, kvůli změnám ceníků spjatým s jeho příchodem.
V souvislosti s poklesem inflace nelze vyloučit letošní až dvojí redukci základní úrokové sazby ČNB, přestože se centrální banka snaží odhlížet od jednorázových administrativních zásahů a bere v potaz hlavně jejich případný sekundární, potenciálně trvalejší dopad. Navíc tradičně kolísavé ceny energií nezahrnuje do výpočtu jádrové, tedy fundamentální inflace. Může ovšem předpokládat, že výrazná redukce cen energií se výhledově promítne například do zmírnění růstu cen služeb nebo do slabší razance ve mzdovém vyjednávání o přidání, což oboje by již mělo redukční vliv v oblasti inflace jádrové.
I proto začali koncem ledna představitelé ČNB signalizovat možnost až právě dvojí letošní redukce základní úrokové sazby.
ČNB si ovšem všímá také možných protiinflačních tlaků přicházejících ze zahraničí, které mohou inflaci v Česku tlačit dolů ještě výrazněji. Minulou středu člen bankovní rady ČNB Jan Procházka upozornil na možnost až dvojího letošního snížení základní úrokové sazby v případě kolapsu zejména akciových trhů ve světě. Procházka šířeji hovoří o možném pádu cen aktiv, nejen akcií, který by zbrzdil hospodářské oživení v Německu, stěžejním vývozním trhu České republiky. Podle Procházky rekordní ocenění akcií klíčových světových trhů nemusí být udržitelné.
Jen o den dříve, toto úterý, se v podobném duchu vyjádřil také viceguvernér ČNB Jan Frait, podle nějž mohou právě i zahraniční faktory vést k otevření debaty o snížení úrokových sazeb, letos nejvýše o 50 bazických bodů. Centrální banka by podle něj měla jednat preventivně. Faktory, jako je možný růst dlouhodobějších tržních úrokových sazeb nebo možné náznaky nerovnováhy na finančních trzích, tak mohou ČNB už celkem záhy přimět ke snížení sazeb, byť zřejmě ne hned na dnešním zasedání. Rovněž Frait, podobně jako Procházka, se tedy evidentně obává možných otřesů na světových trzích aktiv, jimiž by se ony jím zmíněné nerovnováhy zhmotnily.
Trh novou komunikaci ČNB již reflektuje. Zatímco před pouhým měsícem, začátkem ledna, předpokládal, že během jednoho roku se základní sazba ČNB zvýší z nynější úrovně 3,5 procenta na úroveň 3,75, potenciálně dokonce na rovná čtyři procenta, nyní jako s nejpravděpodobnějším počítá se scénářem jejího poklesu na tři procenta. Během měsíce se tak sazba ČNB v ročním výhledu trhu snížila až o jeden procentní bod. To není málo.
Související
3. února 2026 14:51
22. ledna 2026 17:55
21. ledna 2026 14:56
16. ledna 2026 10:55
13. ledna 2026 14:56
12. ledna 2026 14:45
