Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zahraniční dluh Česka ke konci června meziročně stoupl na 4,567 bilionu Kč

Peníze CZK, ilustrační fotografie
Peníze CZK, ilustrační fotografie
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Zahraniční dluh Česka ke konci letošního června dosáhl 4,567 bilionu korun. Ve druhém čtvrtletí klesl o 64 miliard korun, v meziročním srovnání je ale o 338 miliard korun vyšší. Dluh Česka vůči cizině odpovídá 74,3 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnila Česká národní banka (ČNB).

Zhruba 77 procent zahraničního dluhu připadalo podle ČNB ke konci června na soukromý sektor a zbývající část tvořily závazky veřejného sektoru, do nichž se zahrnují závazky vlády, soukromých společností garantované vládou a dluhy firem s majoritní účastí státu.

Ve struktuře zahraničního dluhu podle jednotlivých sektorů kleslo ve druhém čtvrtletí zadlužení vládního i bankovního sektoru. "V poklesu zadluženosti bankovního sektoru (vč. ČNB) se promítlo snížení držby bankovních dluhopisů zahraničními investory, které převýšilo nárůst stavu přijatých vkladů a půjček ze zahraničí," uvedla banka. Podíl bankovního sektoru na celkové zadluženosti činil 46,9 procenta a podíl vládního sektoru 11,5 procenta. Zahraniční dluh ostatních sektorů se téměř nezměnil.

Ve struktuře zahraničního dluhu podle instrumentů byly nejvíce rozšířené formy dluhového financování vklady a půjčky od přidružených podniků. Podle ČNB představovaly 52,5 procenta zahraničního dluhu.

Témata:  zahraniční dluh ČR CZK (česká koruna)

Související

Aktuálně se děje

4:00

Počasí se pokazí, avizují meteorologové. Očekávají více srážek

Po nadcházejícím víkendu bude následovat poslední ryze březnový týden. Začne poměrně teplým dnem, následně se ale počasí pokazí. Vyplývá to z aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Americký dolar

Těžké ráno pro Evropu. Nafta i plyn zdražují, některé měny slábnou

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.