Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zahraniční dluh Česka klesl ke konci června na 4,184 bilionu

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixabay

Zahraniční dluh Česka klesl ke konci letošního června na 4,184 bilionu korun. Mezičtvrtletně se snížil o 92,7 miliardy a meziročně o 189,3 miliardy. Aktuální výše zahraničního dluhu představuje 71 procent hrubého domácího produktu (HDP) země, tedy celkového výkonu české ekonomiky. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnila Česká národní banka (ČNB).

Zahraniční dluh České republiky klesá vytrvale už od druhého čtvrtletí roku 2020. Vývoj ve druhém čtvrtletí letošního roku určoval podle ČNB hlavně pokles zadluženosti v ostatních sektorech mimo vládní a bankovní sektor.

Na soukromý sektor ale stále připadá naprostá většina zahraničního dluhu země, a to přibližně tři čtvrtiny. Zbývající část tvoří závazky veřejného sektoru, které zahrnují kromě vládních dluhů i závazky soukromých subjektů garantované vládou a dluhy firem s většinovou účastí státu.

Pokles zadluženosti zaznamenal ve druhém čtvrtletí i vládní a bankovní sektor. Podíl samotného vládního sektoru na celkovém zahraničním dluhu Česka činil ke konci června 18,6 procenta a podíl bankovního sektoru 37,9 procenta.

Ve struktuře zahraničního dluhu podle instrumentů jsou nejvíce rozšířené formy dluhového financování vklady a dluhopisy, které činí 48,1 procenta celkového dluhu. Závazky s původní splatností delší než jeden rok představují 46,5 procenta dluhů.

Témata:  zahraniční dluh ČR ekonomika

Související

Aktuálně se děje

5. června 2025 12:27

Vojáci, policisté nebo hasiči si polepší. Platy se jim zvýší ve dvou etapách

Vojáci a příslušníci bezpečnostních sborů Ministerstva vnitra si od července finančně polepší. Na další navýšení příjmů se pak mohou těšit od Nového roku. Na modelu, jak zvýšit atraktivitu služby, se vláda shodla na středečním jednání. Kabinet se zabýval také stavem příprav dopravní infrastruktury potřebné k hladkému průběhu dostavby jaderné elektrárny Dukovany.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie

Analýza

Bulharsko míří do eurozóny, proč jiné státy ne? Konvergenci přitom zvládly i země mimo EU

Bulharsko se chystá vstoupit do eurozóny a od příštího roku vymění své tradiční leva za euro. Podle ekonomů jde o logické vyústění letitého měnového výboru, který pevně svázal bulharskou měnu s eurem. Přijetí eura ale není pro všechny evropské státy samozřejmostí. Zatímco Velká Británie ještě před brexitem euro odmítala a dnes Švédsko, Česko, Maďarsko a Polsko jeho zavedení odkládají, jiné státy euro používají, přestože nejsou členy EU.