"Mě poněkud dožralo, jestliže svatá církev se domáhala žalobami různého pofiderního majetku i po uzavření restitučních zákonů jak na obcích, tak na krajích," uvedl prezident. Dodal, že Česká biskupská konference sice vydala prohlášení, že po krajích už církev nebude požadovat sporné majetky, ty ale podle Zemana představují jen malou část z celkového počtu žalob. Církve se dál soudí s obcemi, "zatímco my všichni jsme si mysleli, že už to dávno přešlo a že církev už má dost," uvedl.
O stažení žalob na kraje, v nichž se církevní subjekty domáhaly určení vlastnictví majetku, rozhodli v červenci biskupové na svém setkání na Velehradě. Ke stažení žalob vyzvali biskupové i řády a kongregace působící v zemi, vyslyšel ji třeba Německý řád. Zároveň ale tehdy biskupové konstatovali, že přechod majetků na kraje podle zákona o majetku krajů obecně se děl za jiných okolností, než tomu bylo v případě přechodu historického církevního majetku na obce.
Předlohu komunistických poslanců, která by zdanění náhrad zavedla, podpořil ve středu sněmovní ústavně právní výbor navzdory výhradám kritiků, kteří návrh považují za protiústavní. Už dříve schválení komunistické iniciativy doporučil i garanční rozpočtový výbor.
Komunisté podobně jako například premiér Andrej Babiš (ANO) pokládají výši náhrad za nadsazenou. Stát by zdaněním mohl podle zdůvodnění KSČM získat každoročně zpět zhruba 380 milionů korun z přibližně dvou miliard korun, které církvím posílá. Návrh podporuje i vládní ČSSD.
Zákon o majetkovém vyrovnání mezi státem a církvemi byl schválen v předminulém volebním období za vlády Petra Nečase (ODS). Počítal s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard, navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny podle tohoto zákona od roku 2013.
Kardinál Dominik Duka považuje návrh na zdanění náhrad za skandální. Církve by se podle nejvyššího představitele katolické církve v zemi bránily soudně.
