Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

V Česku se potuluje extrémně vzácná divoká kočka

Zvířata
Zvířata
Foto: Pixabay

Fotopast umístěná nedaleko obce Rybník v CHKO Český les opětovně odhalila v této oblasti kočku divokou. Fotografie je jedním z mála důkazů o jejím výskytu v ČR. Přírodovědci donedávna vůbec netušili, že v Českém lese žije. ČTK to dnes řekla Karolína Šůlová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Fotopast, která zvíře zachytila, je součástí rozsáhlého mezinárodního projektu 3Lynx, který slouží hlavně k pozorování rysa ostrovida.

"Kočka divoká patří mezi nejvzácnější druhy naší fauny. Porovnáním fotografií jsme navíc zjistili, že jde o stejné zvíře, samce, který byl během posledních tří let zachycen v oblasti Čerchova a v Bavorsku," řekla Milena Prokopová ze Správy CHKO Český les. Potvrzuje to, že kočka divoká může urazit i desítky kilometrů v období, kdy hledá vhodné místo, kde by se dlouhodobě usadila.

Obývá rozsáhlé území, její domovský okrsek může být až 370 hektarů. Při svých přesunech musí jedinci překonávat překážky, jako jsou železnice a silnice, které jsou pro ně největší hrozbou. "To, že našla v Českém lese svůj domov, dokládá, že tu má příznivé podmínky, tedy hlavně dostatek potravy a klid," uvedla Šůlová.

Kočka divoká z naší přírody v minulosti zmizela, ale v poslední době se začíná vracet. Ojediněle byla pozorována v CHKO Bílé Karpaty, Beskydy, Podyjí, Šumava a Český les. Zatím jde o zvířata, která tudy jen procházejí, nepodařilo se doložit jejich rozmnožování.

Teritorium kocoura bývá několikanásobně větší než samice a zahrnuje většinou i víc teritorií koček. Domovský okrsek je velký od 150 do 370 hektarů. Aktivně bráněné jádrové území výskytu k výchově mláďat je od 50 do 70 hektarů.

Kočka divoká jako teplomilný a suchomilný druh obývá raději smíšené lesy středních a nižších poloh, kde je vyšší nabídka potravy. V jehličnatých lesích vyšších poloh jsou teritoria obecně větší, což souvisí právě s nižší dostupností potravy. V zimě se stěhuje do nižších poloh a do míst, kde není souvislá sněhová pokrývka. Obsazené teritorium si značí trusem a drápanci na stromech. Živí se drobnými zemními savci a pěvci.

Cílem projektu 3Lynx je dlouhodobé monitorování česko-bavorsko-rakouské populace rysa ostrovida pomocí fotopastí. Podle rozložení skvrn na těle jsou vědci schopni rozeznat individuálního jedince a v mnoha případech určit, kde se vyskytoval dříve a kde se narodil. Fotomonitoringem lze zachytit i jeleny, srnce, kunu, jezevce, lišku a mývala.

Témata:  zvířata kočky příroda

Související

Aktuálně se děje

4. června 2026 19:41

Dagmar Havlová oznámila, že opouští Knihovnu Václava Havla

Bývalá první dáma Dagmar Havlová se ve světle aktuální kauzy definitivně rozhodla dát ruce pryč od Knihovny Václava Havla. Na sociální síti ve čtvrtek oznámila, že odstupuje od dohody. Úspěšná herečka ale slíbila, že nadále bude střežit odkaz bývalého prezidenta. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

Proč nejsou Češi bohatší než Němci? Pracujeme o měsíc ročně déle

Evropa pracuje stále méně. Zatímco ještě v roce 2015 činila průměrná skutečně odpracovaná délka pracovního týdne zaměstnanců v Evropské unii 36,9 hodiny, loni už to bylo pouze 35,9 hodiny. Evropský žebříček vede Řecko (39,6 hodiny), následované Bulharskem (38,7 hodiny), Polskem (38,7 hodiny) a Litvou (38,4 hodiny). Na opačném konci stojí Nizozemci (31,9 hodiny), Dánové a Němci (shodně 33,9 hodiny) a Rakušané (34 hodiny).