Politické strany budou moci dostávat dary jen do výše 3 milionů, schválila sněmovna

Pokud zákon schválí i senátoři a podepíše prezident, stranám se naopak vrátí výše státních příspěvků za poslance, senátory a za krajské a pražské zastupitele na úroveň před ekonomickou krizí.

Na hospodaření stran by měl podle novely dohlížet nový úřad. Od sněmovního kontrolního výboru by taky převzal kontrolu stranických výročních finančních zpráv. Poslanec KDU-ČSL Ludvík Hovorka neprosadil návrhy, aby měl prověrky na starosti předseda dolní komory, nebo aby byl zachován současný stav. Poslanci naopak podpořili úpravu Jeronýma Tejce (ČSSD), podle níž by nový úřad sídlil v Brně, nikoli v Praze.

Sněmovna podpořila návrh Martina Plíška (TOP 09), aby si strany mohly brát pro větší průhlednost úvěry jen od registrovaných subjektů, tedy zejména od bank. Úprava zjevně míří na hnutí ANO, kterému poskytl půjčku v desítkách milionů korun jeho předseda Andrej Babiš, i na ČSSD, která vlastní společnost Cíl.

Zvýšení příspěvků prosadil Zbyněk Stanjura z ODS. Za každého zákonodárce by měly strany brát opět 900.000 korun ročně místo nynějších 855.000 korun. Částka za krajského nebo pražského zastupitele by se vrátila z 237.500 na 250.000 korun.

Předloha předpokládá, že předsedu nového dohledového úřadu bude vybírat prezident z kandidátů Sněmovny a Senátu, členy by ke jmenování hlavou státu nominoval Senát na návrh svých členů, dolní komory a prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu. Předseda úřadu by byl jmenován na šest let nejvýš dvakrát po sobě. Ústavně-právní výbor neprosadil jmenování jen na jedno sedmileté období.

Úřad by měl mít podle důvodové zprávy vedle předsedy a čtyř členů také deset zaměstnanců. Jeho zřízení a činnost v prvním roce by měla stát 19,3 milionu korun, v dalších letech by roční náklady na provoz dosáhly asi 14,3 milionu korun. Předseda úřadu má mít plat předsedy sněmovního výboru, členové plat místopředsedů výboru.

Témata:  Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky,  příspěvky politickým stranám