Praha - Ve Sněmovně dnes prošel vládní návrh zahraničních misí armády ČR pro další dva roky. Největší jednotka by měla opět působit v Afghánistánu. Proti byli komunisté.
Ministerstvo obrany spočítalo náklady pro rok 2017 na 1,16 miliardy korun, o rok později 1,12 miliardy. Současný mandát pro české ozbrojené síly v zahraničí zanikne na konci roku.
Návrh, který ještě musí schválit Senát, odráží podle ministra obrany Martina Stropnického (ANO) priority Česka, vývoj ve světě i závazky v rámci Evropské unie a Severoatlantické aliance. "Všechny navrhované operace jsou v souladu s mezinárodním právem," uvedl. Proti předloze vystoupil v debatě jen Alexander Černý (KSČM), podle kterého "haraší zbraněmi".
V roce 2017 chce mít česká armáda v Afghánistánu až 270 vojáků, o rok později o 20 méně. Dalších 20 vojáků nebo vojenských policistů bude určeno pro ochranu českého velvyslanectví.
Druhý nejpočetnější kontingent by česká armáda měla vyslat do Mali, kde má působit celkem až 60 lidí. Stejně jako letos jich většina bude součástí výcvikové mise EU.
Česká armáda chce i nadále působit na Sinaji, kam posílá až 25 vojáků a letoun CASA C 295M, a na Golanech, pro které nabízí až pět vojáků. Tradičním místem působení českých sil je Balkán. Deset vojáků podle navrženého plánu bude působit v Bosně a Hercegovině, dva v Kosovu.
Česko bude stále pokračovat v dosavadním působení v námořních operacích EU, tedy v protipirátské operaci EU v oblasti Afrického rohu a v operaci EU zaměřené na omezení migrace ve Středomoří.
Další stovky vojáků budou určeny pro případné rychlé nasazení v rámci operací NATO nebo OSN. Do aliančních sil rychlé reakce bude příští rok vyčleněno 810 vojáků, v roce 2017 jich bude 380. Dalších 200 vojáků bude připraveno se zapojit do případné mírové operace OSN.
Témata: Armáda České Republiky, Martin Stropnický
Související
20. listopadu 2024 20:35
15. srpna 2024 17:50
17. července 2024 19:24
3. července 2024 18:09
17. června 2024 15:53
25. února 2024 16:14
