Zaorálek jen tak Junckera nenechá. Opět se do něj pustil...

Zaorálek se domnívá, že snaha o rychlý „rozvod" Evropské unie s Británií a o urychlené nalezení vize dalšího směřování evropské integrace je sice pochopitelná, ale nebezpečná. Dočasná nejistota je prý lepší než špatná a nezvratná rozhodnutí. Část viny na výsledku hlasování v britském referendu nesou i evropské instituce, uvedl český šéfdiplomat.

Zbylé země EU podle ministra čelí dvěma velkým výzvám: jednání s Británií, jehož výsledkem by mělo být blízké partnerství, a reforma evropského bloku, která by měla posílit jeho soudržnost a získat znovu důvěru občanů. Zatímco první úkol označil za velmi důležitý. Na druhém závisí podle něj doslova závisí existence EU.

Vinu za brexit podle něj nelze svalovat jen na „lehkomyslnost britských politiků a voličů". Jde prý o symptom hlubší krize důvěry uvnitř EU. Obavy, které britské voliče přiměly hlasovat pro odchod s unie, jsou přítomné i v jiných členských zemích, uvedl český ministr.

Část viny na brexitu nesou podle Zaorálka i evropské instituce, zvláště Evropská komise, které se staly symbolem odcizení a přispěly k rozdělení národů a k nedůvěře veřejnosti, obzvlášť kvůli své odpovědi na migrační krizi. Opět se také pustil do předsedy Evropské komise Jeana-Claudea Junckera. Pod jeho vedením se podle Zaorálka komise stala zosobněním „technokratické elity odtržené od starostí veřejnosti" v jednotlivých členských státech.

Komise by měla v tomto procesu převzít vůdčí roli, neměla by ale zastupovat pouze tvrdé jádro, ale měla by působit jako zástupce všech zemí a sjednotitel. Jedině tak se dá podle Zaorálka zabránit dalšímu „rozvodu v evropské rodině".

Zaorálek se postavil i proti návrhům, aby se unie dál hlouběji integrovala. Česko podle něj podporuje užší spolupráci v oblastech, jako je obrana, bezpečnost, energetika, jednotný digitální trh či imigrace, a přeje si být v jádru této integrace. Ta by však neměla narušovat celkovou soudržnost EU.

Témata:  Lubomír Zaorálek,  EU,  Brexit