Minulé a současné krize vedly podle ní k vyšší aktivaci občanů i firem v Česku směrem k vyšší společenské odpovědnosti. Výrazný sociální kapitál, který se zde v minulých letech nahromadil, je přitom podle studie think-tanku Social Impact Alliance možné dále stimulovat jednoduchým a efektivním právním prostředím.

“Již řadu let vidíme trend, že Češi darují na dobročinné účely stále více peněz. Je otázkou, co s ochotou pomáhat udělá prohlubující se ekonomická krize a inflace. Věřím ale, že vůle Čechů pomáhat, která je ve světě tak unikátní, přečká i tyto časy,“ uvedla ředitelka asociace Lucie Mádlová. Nárůst angažovanosti se týká zejména skupiny tzv. středních dárců, tedy jednotlivců, kteří ročně darují 10.000 až 25.000 korun.

Česko je ve filantropii na špici regionu. V tuzemsku je dárcem zhruba každý čtvrtý občan a průměrná hodnota daru na osobu se bez započtení příspěvků od firem podle Social Impact Alliance pohybuje kolem 3900 Kč ročně a je ve srovnání s Polskem, Slovenskem a Maďarskem nejvyšší.

U firem společenskou aktivitu stále častěji diktují očekávání uvědomělých zákazníků, zaměstnanců a investorů. "Už 39 procent Čechů je ochotno platit mírně vyšší ceny za zboží a služby společensky odpovědných firem," upozornila ředitelka Social Impact Alliance Anna Korzeniewská.

Právní a daňové prostředí firmy i veřejnost vnímají jako komplikované. Podnikatelé často nevědí, jak postupovat v souladu s právními předpisy, což s sebou nese další náklady, například v souvislosti se zajištěním odborných poradenských služeb. Legislativní úpravy jsou nezbytné také pro vytvoření nových příležitostí pro dobrovolnickou činnost zaměstnanců v rámci pracovního poměru, uvedla asociace.

Podle současné právní úpravy činí maximální výše všech daňově uznatelných darů deset procent základu daně pro poplatníky daně z příjmů právnických osob a 15 procent základu daně pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob. Vzhledem k pandemii covidu-19 byl tento limit odpočtu pro zdaňovací období 2020 až 2023 dočasně zvýšen na 30 procent.

Společnosti poskytující podporu formou věcných darů (zboží) musejí obecně, až na jednu výjimku, odvádět z dodaného zboží DPH. Je třeba vytvořit více výjimek z obecného pravidla, nejlépe v souladu se sociální a environmentální strategií státu, doporučila studie.

Podobně jako u věcných darů je i u služeb 'pro bono' nutné odvádět DPH. "Právo EU umožňuje v tomto ohledu národní výjimky, navíc zkušenosti z jiných trhů, například z Polska, ukazují, že praxe se skutečně může lišit,“ dodal Petr Kotáb z advokátní kanceláře Dentons.