Fiala: Prodloužit nouzový stav až do konce května je nutné, 30 dnů nestačí

Sněmovna bude o žádosti jednat v úterý. Někteří ústavní právníci zapochybovali o tom, zda je žádost vlády o prodloužení nouzového stavu o více než 30 dní v souladu s předpisy.

"Poctivě říkáme, že do konce května budeme nouzový stav potřebovat, potom uvidíme co dál," řekl premiér. Je podle něho jasné, že za 30 dnů se vláda s uprchlickou vlnou nevypořádá. "Do Česka přišlo 300.000 lidí během měsíce. Musíme to zvládnout správným způsobem," zdůraznil Fiala. Neobává se toho, že by opozice mohla prodloužení nouzového stavu až do konce května napadnout u Ústavního soudu. Fiala uvedl, že vláda nouzový stav nevyužívá k omezování občanů, je podle něho nutný pro nákupy a pro vytvoření mimořádných podmínek pro vyřešení uprchlické krize.

Vláda zprvu dodala Sněmovně materiál, v němž usnesení sice uvádí žádost o souhlas s prodloužením nouzového stavu do 31. května, v předkládací zprávě se ale psalo o 3. červenci. Zhruba po třech hodinách se ve sněmovním systému objevil opravený dokument. Fiala dnes datum 3. července vysvětloval slovy, že se jednalo o "nějaký dlouhodobý odhad" ministerstva vnitra.

Obdobně jako Fiala argumentovala ohledně prodloužení nouzového stavu až do konce května předsedkyně TOP 09 a Sněmovny Markéta Pekarová Adamová. ""Už dnes víme, že 30 dní na opatření, která potřebujeme, nestačí," řekla dnes v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News. Rovněž Pekarová Adamová zdůraznila, že stav nouze vyhlášený kvůli uprchlické krizi nemá dopad na české občany.

Předsedkyně sněmovního klubu opozičního ANO Alena Schillerová zopakovala, že poslanci hnutí podporují prodloužení o 30 dnů. "Nechceme dávat bianco šek na 58 dnů," řekla v televizní debatě na Primě. Vláda na rozdíl od koronavirové krize nezavírá provozovny, ale může například vyhlásit pracovní povinnost studentů nebo nařídit provozovatelům ubytovacích zařízení ubytovat běžence. "Kontrola Parlamentu by tam měla být," dodala Schillerová.

Z Ukrajiny uprchly před ruskou invazí přes čtyři miliony lidí, většinou žen a dětí. Převážná část z nich míří do Polska, které eviduje na svém území podle UNHCR přes dva miliony Ukrajinců.

V rámci Evropy jde o nejrychlejší uprchlickou krizi od druhé světové války. Podle serveru The Guardian to uvedl Filippo Grandi, komisař Úřadu Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky.

Řada zemí kvůli krizi uprchlíkům otevřela své hranice. Do Česka za první měsíc ruské invaze přišlo přes 300 tisíc lidí z Ukrajiny a stát schválil zákony, které jim mají usnadnit přístup k práci, zdravotnímu pojištění a ke studiu.

I v Německu dostanou uprchlíci z Ukrajiny ihned povolení k pobytu i k práci a ukrajinské děti mohou okamžitě nastoupit do škol. Dánsko také přijalo zákon, který umožní uprchlíkům z Ukrajiny začít pracovat, chodit do školy a pobírat sociální dávky, a to prakticky ihned po příjezdu do země.

Podobně i Polsko umožní uprchlíkům z Ukrajiny legálně pracovat nebo získat sociální a zdravotní pojištění. Některé země, jako Maďarsko, ale svůj přístup k lidem z Ukrajiny teprve přehodnocují a na plánu, jak se vyrovnat s potenciálním nárůstem migrace, budou teprve pracovat.

Témata:  Petr Fiala ,  uprchlíci