reklama

Česko podle něj dlouhodobě podporuje přijetí těchto zemí do EU, byť si uvědomuje, že tato věc EU zatím rozděluje.

Prezidenti a premiéři unijních zemí se před začátkem prvního dne summitu sejdou s lídry šesti balkánských zemí usilujících o vstup do unie. Na rozdíl od Ukrajiny a Moldavska se podle diplomatů zřejmě žádného zásadního posunu nedočkají, a to právě kvůli bulharskému vetu zahájení přístupových rozhovorů se Severní Makedonií. Lídři Srbska, Černé Hory, Albánie, Severní Makedonie, Bosny a Kosova dávají najevo rozladění z toho, že EU rychle přiznává kandidátské postavení poststovětským zemím, zatímco jejich postup na cestě do unie stagnuje.

Albánie a Severní Makedonie čekají na termín zahájení přístupových rozhovorů už víc než dva roky. Po vyřešení předchozích námitek Řecka či Francie je však nyní proti v případě Skopje Bulharsko. "Je potřeba se posunout, aby ty země neměly pocit, že se jim něco slíbilo, a pak se to ze strany Evropské unie nedodržuje," poznamenal dnes český premiér.

Fiala očekává, že summit se na udělení kandidátského statusu Ukrajině shodne. Tento krok považuje za symbolický, za vyjádření solidarity a sounáležitosti se zemí, která od konce února vzdoruje ruské invazi. Zdůraznil ale, že následný proces přijetí nebude rychlý ani snadný, a nikdo podle něj nemůže nyní říct, jak dlouho bude Ukrajině i Moldavsku trvat splnit podmínky přijetí. Ukrajina bude potřebovat další materiální, humanitární i vojenskou pomoc nejen od unie a Česko chce i v rámci předsednictví v EU řešit i poválečnou obnovu země, byť je země stále ve válce. Cílem je do obnovy zapojit i Spojené státy, Kanadu, Austrálii a další mimoevropské státy, uvedl Fiala.

O další vojenské pomoci Ukrajině, obranné politice či dalším rozšiřování NATO bude Fiala dopoledne v Bruselu mluvit s generálním tajemníkem aliance Jensem Stoltenbergem. Česko podle něj na summitu v Madridu koncem června podpoří členství Finska a Švédska.