Důvodem, proč české firmy zaměstnávají uprchlíky z Ukrajiny hlavně na pozicích vyžadujících minimální kvalifikaci, je mimo jiné obava z jejich odchodu zpět do rodné země. V dotazníkovém šetření mezi více než šesti stovkami firem to zjistili vědci z Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI). O výsledcích informovali na internetových stránkách institutu.
Zaměstnávání cizinců, kteří uprchli před válkou na Ukrajině, od letošního března zjednodušil zákon označovaný "lex Ukrajina". Firmy jim ale většinou nabízejí méně kvalifikované pozice, jako jsou skladníci, operátoři strojů nebo pomocné pracovní síly. Velkou překážkou pro zaměstnání uprchlíků na kvalifikovanějších pozicích je pro firmy nízká znalost češtiny.
Dalším faktorem je obava, že budou ve firmě pracovat pouze dočasně a čas a investice do jejich zaškolování pro kvalifikovanější pozice přijde vniveč. "Firmy se obávají možného návratu Ukrajinců do jejich domovské země. Kvalifikovanější pozice logicky vyžadují větší investice do zaškolování, které mohou být odchodem zcela zmařeny. Možný návrat na Ukrajinu je rizikovým faktorem, který na rozdíl od snadno ověřitelných jazykových dovedností, nemůže zaměstnavatel při přijímání uprchlíků nijak ovlivnit nebo otestovat," uvedl Štěpán Mikula z vědecké skupiny SYRI, která se zabývá trhem práce.
Zároveň je pro cizince, a to i pro ty, na které se vztahuje lex Ukrajina, složitější prokazovat svou kvalifikaci než pro české uchazeče o práci. Proces je administrativně složitý a podle výzkumníků i nepřehledný. Přitom na trhu práce je poptávka i po kvalifikovaných zaměstnancích různých profesí.
"V některých segmentech našeho trhu práce je zaměstnanců stále nedostatek. Proto by bylo dobré vyjasnit status ukrajinských uprchlíků s dočasnou ochranou. Pravidla by měla dát jasnou perspektivu možnosti získání trvalého pobytu. Ten by pracovníkům umožnil udržení současného statusu na trhu práce, motivoval by uprchlíky k investování do integrace a snižoval riziko jejich návratu na Ukrajinu," doplnil Mikula.
Výzkum SYRI se konal mezi dubem a zářím v šesti vlnách na vzorku 621 firem, které byly potenciálními zaměstnavateli Ukrajinců. Z výzkumu také vyplynulo, že firmy znají rozdíly zaměstnávání uprchlíků podle lex Ukrajina a tuto zákonnou normu považují za jednodušší ve srovnání se standardním postupem zaměstnávání cizinců.
Podle posledních údajů Úřadu práce ČR od únorového začátku války na Ukrajině získalo v Česku práci 131.704 uprchlíků z Ukrajiny. Někteří už se ale vrátili domů nebo ze zaměstnání odešli. Ke konci září tak v ČR pracovalo 88.909 Ukrajinců s udělenou dočasnou ochranou.
Témata: Ukrajina, firmy, zaměstnání
Související
24. dubna 2024 20:11
21. dubna 2024 17:54
21. dubna 2024 16:10
20. dubna 2024 20:44
17. dubna 2024 21:41
