Uspořádat Gottovi státní pohřeb v katedrále svatého Víta považuje za nevkusné. „Projevit úctu k uměleckému talentu zemřelého je jedna věc, šílený a nevkusný nápad s národním pohřbem v katedrále věc druhá,“ napsal Halík.
Gotta vnímá především jako hvězdu z dob minulého režimu. „V tomto pokusu o mýtizaci hvězdy normalizačního zábavního průmyslu jde nejenom o projev naprosté devalvace hodnot a morální kýč, nýbrž i o politicky účelovou interpretaci našich moderních dějin a také o další pokus zatáhnout náboženské a církevní symboly do politiky zemanovsko-babišovského populismu. Je to zcela v logice Zemanovy devalvace státních vyznamenání a státních svátků,“ dále napsal Halík.
Halík celou záležitost pokládá za projev hrubé neúcty vůči skutečným hrdinům. „Nýbrž i vůči ohromnému množství občanů, kteří se před komunistickou mocí nesklonili. Je to zároveň tragikomické poselství o současných národních hodnotách, národním sebepochopení a sebeúctě, které tím ‚Gottland‘ vysílá do zahraničí.“
Kněz je rovněž zvědav, zda se církevní vrchnost propůjčením katedrály také zapojí do blasfémie neo-normalizačního režimu. „Je to další morální zkouška církve, dilema mezi věrností prorocké tradici odpůrců zla a kýčové, nemravné servilitě vůči jakékoliv moci. (Beran, Tomášek a Vlk by řekli: Nemlč, arcibiskupe!),“ napsal na závěr teolog.
