Havlíček: Ceny energií shoda ministrů EU neovlivní, velké země si pohlídaly zájmy

Členské země EU se ve snaze zmírnit dopady aktuální energetické krize dohodly na snižování spotřeby elektřiny ve špičce a zdanění mimořádných zisků elektráren a dodavatelů fosilních paliv. Peníze odebrané energetickým společnostem plánují využívat na podporu zranitelných skupin obyvatel a podniků nebo na financování úsporných opatření.

Jedna z částí krizového balíku schváleného na mimořádné energetické radě stanovuje limit 180 eur za megawatthodinu (MWh) pro příjmy elektráren využívajících levnější zdroje než plyn. Veškeré příjmy nad touto hranicí mohou státy využít pro vlastní opatření.

"Žádná revoluce se nekonala, je to podle dikce Evropské komise. Ceny energií to neovlivní, ale umožní se výběr daní a následně se dotačním způsobem budou prostředky přerozdělovat," uvedl Havlíček. Ke stanovenému limitu 180 eur za MWh na jednotlivé zdroje uvedl, že je nutný, jinak by Česko nemělo šanci na zdaněné prostředky dosáhnout. "Například ČEZ prodal na příští rok za 100 eur," poznamenal.

"Podle očekávání se v tuto chvíli nepočítá se zastropováním cen plynu, což by okamžitě snížilo i cenu elektřiny. Velké země si dobře pohlídaly svoje zájmy. Německo a Francie prosazují společnou platformu pro nákup plynu, je patrné, že Evropská komise jedná podle not těchto států," uzavřel místopředseda Sněmovny.

Plán povinných úspor elektřiny se týká vybraných hodin s nejvyšší spotřebou, přičemž cílem je dosáhnout v těchto úsecích alespoň pětiprocentního snížení. "Špičkové hodiny" mají dohromady tvořit desetinu zimních měsíců, jejich výběr je stejně jako konkrétní úsporná opatření na rozhodnutí jednotlivých zemí unie. Cílem je minimalizovat využívání paroplynových elektráren, které vstupují do hry v časech maximální poptávky a jejichž vysoké náklady tlačí cenu elektřiny na dříve nevídané hodnoty.

Třetím pilířem přijatého souboru je nejméně 33procentní zdanění mimořádných příjmů společností dodávajících fosilní paliva. Takzvaný solidární příspěvek se bude vypočítávat ze zisků z letošního a příštího roku, přičemž za takzvaně přebytečné jsou považovány zisky nad hranicí 120 procent průměru z posledních čtyř let.

EU doufá v to, že tyto zásahy pomohou domácnostem a firmám překonat nastávající zimní měsíce, během nichž hrozí rozsáhlé problémy v důsledku omezení dodávek plynu z Ruska. Podle odhadů Evropské komise (EK) by mohlo odebírání příjmů za levnější elektřinu v kombinaci s příspěvky od sektoru fosilních paliv přinést do rozpočtů unijních zemí až 140 miliard eur (přes 3,4 bilionu Kč). Limit 180 eur za MWh a povinné úspory mají vstoupit v platnost na začátku prosince.

Témata:  energetika,  Karel Havlíček