Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Havlíček: Vládní opatření proti vysokým cenám benzinu nefungují

Karel Havlíček (ANO).
Karel Havlíček (ANO).
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Vládní opatření proti vyšším cenám pohonných hmot nefungují, ceny benzinu budou srovnatelné s Německem. Na dnešní tiskové konferenci po jednání stínové vlády hnutí ANO to uvedl bývalý ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček. Stínová ministryně vnitra Jana Mračková Vildumetzová kritizovala nedostatek peněz pro kraje na výdaje spojené s uprchlíky z Ukrajiny.

Od začátku června se na čtyři měsíce snížila spotřební daň z benzinu a nafty, ministerstvo financí očekávalo zlevnění až o 1,80 koruny na litru. V uplynulém týdnu ale pohonné hmoty zdražily o desítky haléřů. Průměrná cena benzinu za týden stoupla o 79 haléřů na 46,55 koruny za litr. Nafta je v průměru dražší o 34 haléřů, ve středu stála 45,77 koruny za litr. I přes zdražení jsou nyní ceny paliv nižší než na konci května, i když benzin již jen o osm haléřů.

V Česku se od března pohybuje průměrná cena litru pohonných hmot kolem 45 až 46 korun. Podle dat společnosti CCS v květnu činila 46,07 Kč za litr. Ještě v únoru to bylo o více než devět korun méně. 

Vláda v reakci na růst cen zavedla kontroly marží u prodejců paliv a kromě snížení spotřební daně plánuje třeba ukončení povinného přimíchávání tzv. biosložky do paliv od července. Havlíček to dnes opětovně označil za nesmysl, vládní opatření považuje za kosmetické úpravy. Podle stínového ministra průmyslu by se kabinet Spolu a Pirátů se STAN měl inspirovat například v Německu, kde řidiči mohou ušetřit až 35 centů (8,70 Kč) na litru benzinu a 17 centů (4,20 Kč) na litru nafty. Pokles cen, který je omezen na tři měsíce, je součástí vládního souboru opatření.

Mračková Vildumetzová v souvislosti s uprchlíky reagovala na novelu zákona lex Ukrajina, kterou ve středu schválila vláda. I po skončení nouzového stavu, který má trvat do 30. června, by podle ní měla nadále platit opatření, jež nařizují ministerstvům a správním úřadům vyčlenit objekty pro ubytování ukrajinských uprchlíků.

Kraje podle Mračkové Vildumetzové tedy nadále budou muset zajišťovat ubytování, přičemž náklady by jim měly být vynahrazeny z krizového fondu. V něm je podle bývalé karlovarské hejtmanky vyčleněno 140 milionů korun, tedy na každý kraj deset milionů. Například Moravskoslezský kraj už podle ní má výdaje spojené s uprchlickou krizí vyšší než 30 milionů.

Mračková Vildumetzová se vrátila také k plánovanému uzavření Krajského asistenčního centra pro ukrajinské uprchlíky (KACPU) v pražských Vysočanech. Magistrát tak učiní 15. června, o dva dny později se k tématu primátor Zdeněk Hřib (Piráti) sejde s premiérem Petrem Fialou (ODS). Podle Mračkové Vildumetzové ale asistenční centrum nemusí zabezpečovat hlavní město Praha, nýbrž stát, mohlo by tak určitým způsobem být nadále v provozu.

Někteří hejtmani záměr zavřít KACPU v Praze kritizují a předseda Asociace krajů ČR a jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS) plán označil za nekolegiální krok a politické gesto. Zavřít své centrum pro uprchlíky, pokud to udělá Praha, chce i Pardubický kraj.

Témata:  Karel Havlíček pohonné hmoty

Související

Aktuálně se děje

12:06

Mason a Kourtney: Když syn přeroste matku nejen výškou

Mason Disick, nejstarší syn Kourtney Kardashian a Scotta Disicka, se stal středem pozornosti poté, co byl spatřen během rodinného nákupu v Los Angeles. Čtrnáctiletý teenager, který doslova přerostl svou matku, si svým stylem a držením těla získává srdce fanoušků. Mason, známý svou rezervovaností vůči médiím, zaujme nejen svou výškou, ale i módními volbami, které odrážejí jeho unikátní osobnost. Jeho odklon od života pod reflektory přitahuje pozornost o to více.

Zdroj: Zdeněk Tuhý

Další zprávy

Volby, ilustrační fotografie.

ANO může dosáhnout na vlastní sněmovní většinu, ukazuje průzkum

Sněmovní volby by na začátku listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO. Dostalo by 35,3 % hlasů, vyplývá z průzkumu agentury NMS Market Research. Křesla v dolní parlamentní komoře by získalo ještě pět dalších subjektů. Dvě z vládních stran, konkrétně TOP 09 a KDU-ČSL, by zůstaly pod pětiprocentní hranicí.