Jako prezident by Pavel chtěl zasahovat do politických jednání, ne používat veta

Jako příklad uvedl zastropování cen energií nebo jednorázový příspěvek na dítě 5000 korun. "Kdyby byl adresnější, mohl by přinést daleko větší službu," konstatoval.

Pavlův poradní tým tvoří například expertka na sociální podporu Lucie Poláková a ekonomové Zdeněk Tůma, David Marek a Vladimír Bezděk. S energetikou mu pomáhá Michal Mareš, součástí jeho poradního týmu je i sociolog Jan Hartl. "Nejsou to lidé, kteří by měli zasedat ve funkcích na Hradě," uvedl na jejich adresu Pavel. S nimi by rád pokračoval v konzultacích v případě, že by v lednové volbě nové hlavy státu uspěl. Připomenul v té souvislosti poradní besedy, které organizoval bývalý prezident Václav Havel. Chce být prezidentem aktivním, který využívá svých ústavních možností, tedy návštěv zasedání vlády či Parlamentu. Jako prezident by chtěl organizovat na Hradě i pravidelná jednání s předsedy všech parlamentních stran, tak aby v případě nesouhlasu s něčím nemusel využít práva veta či kritiky skrze média. Plánuje také výjezdy do regionů tak, aby dopřál sluchu občanům a dal jim pocit, že jsou součástí řešení.

Armádní generál ve výslužbě, který byl v letech 2015 až 2018 předsedou Vojenského výboru NATO, se chce zaměřit na komunikaci s lidmi a především na způsob, jakým řešit krizi nebo souběh krizí, kterými nyní ČR prochází. V kampani bude pokračovat dosavadním způsobem. Zatím lidé měli možnost setkat se s ním v 51 městech.

Jedenašedesátiletý Pavel prošel řadou velitelských pozic, od července 2012 do dubna 2015 působil jako náčelník Generálního štábu AČR. Po studiu nastoupil do Prostějova k výsadkovému pluku zvláštního určení; tehdy vstoupil do KSČ, což dnes označuje za chybu. Za výhodu považuje to, že může nabídnout zkušenosti z vedení armády i jednání na mezinárodní úrovni.

Hlavu státu budou Češi v přímé volbě vybírat začátkem příštího roku. Podmínkou účasti ve volbách jsou podpisy minimálně 20 poslanců, deseti senátorů nebo 50.000 občanů. O účast ve volbách se uchází 21 kandidátů, sedm z nich vyzvalo ministerstvo k nápravě chyb v přihláškách. O registraci bezchybných přihlášek rozhodne ministerstvo v pátek 25. listopadu.

Za favority prezidentské volby jsou podle průzkumů pokládáni vedle Pavla bývalá rektorka Danuše Nerudová a také expremiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, kterého podpořili jeho poslanci. Přihlášky letos znovu odevzdali senátoři Pavel Fischer (nezávislý) a Marek Hilšer z klubu Starostů, kteří se o úřad hlavy státu neúspěšně ucházeli už před pěti lety. Kandidují také například předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, podnikatelé Karel Janeček, Karel Diviš a Tomáš Březina, poslanec SPD Jaroslav Bašta nebo bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.

Témata:  Petr Pavel,  prezidentské volby 2023