Kdy budeme očkovat proti koronaviru? V Česku padl první možný termín

Ve vývoji je asi 120 vakcín, žádná není v poslední fázi testů. Celosvětově se nemocí covid-19 nakazilo přes 5,5 milionu lidí a nemoci podlehlo více než 346.000. V ČR bylo nakažených od 1. března přes 9000, s nemocí zemřelo 317 osob.

"Vakcína se nemůže objevit dříve než ke konci roku, spíše v příštím roce. Je otázka, kdy bude zaregistrovaná a kdy bude dostupná v ČR. Určitě to není otázka několika měsíců," řekl Chlíbek. Podle něj je otázkou, jestli tak bude dříve dostupná vakcína nebo přijde druhá vlna pandemie.

Třetí fáze testování očkovací látky, kterou chtějí některé týmy zahájit v červenci letošního roku, počítá s testováním na desetitisících nemocných lidí. "Nastane etické dilema, protože studie musí být kontrolovaná placebem. Bude se diskutovat, jestli je etické podávat lidem neúčinnou látku v době, kdy jsme uprostřed pandemie," dodal.

Podle virologa Ivana Hirsche z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy nový typ koronaviru je velmi dobře adaptován na lidskou populaci. Jeho součástí je i reparační systém, díky němuž se sám opravuje. "Abychom ho dostali pryč, asi musíme vytvořit vakcínu nebo antivirové látky," řekl.

Kromě vakcíny, kterou odborníci vidí jako nejlepší pro předcházení nemoci, se pracuje také na vývoji léčiv pro ty, kteří už se nakazí. Ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd Zdeněk Hostomský uvedl, že u dalších závažných virů, například HIV nebo viru žloutenky typu C v chronické formě, se léky vždy nakonec vytvořit podařilo.

"Budoucí terapie covidu-19 bude nejspíš kombinace jednoho či dvou antivirotik, imunomodulátory a jedno nebo dvě antibiotika, aby se zabránilo dalších infekcím," uvedl Hostomský. Imunomodulátory jsou látky upravující imunitní reakci organismu.

Odborníci se shodují na tom, že zatím není jasné, jak vzniká po prodělání nemoci covid-19 imunita a zda je dlouhodobá. Podle imunoložky Jiřiny Bartůňkové z 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy může virus zastavit už bariéra na sliznicích. "Vykašleme ho a nemusíme mít žádné projevy nemoci, ale imunita nevznikne," sdělila.

Záleží podle ní také na tom, kolik viru člověk do sebe dostane. "Jenom pokud je větší virová nálož, tak dochází k aktivaci 'pravé' systémové imunity se vším všudy," dodala. Někdy mají ale určitý druh imunity i jedinci, kteří neměli žádné příznaky nemoci. Zajímavé by proto podle ní bylo zkoumat nakažené horníky z Dolu Darkov, kteří byli většinově bezpříznakoví.

Upozornila také na to, že v odborných časopisech vyšlo od března téměř 16.000 publikací o covidu-19 a u některých je úroveň dost pochybná nebo pracují s velmi malými skupinami pacientů.

Témata:  koronavirus (coronavirus) COVID-19,  vědci