reklama

"Byli jsme přehlasováni u 16.400 i 15.500 korun," popsala průběh jednání vlády Maláčová. Podle Havlíčka šlo o nejdiskutovanější téma dnešního zasedání kabinetu. Minimální mzdu loni pobíralo podle ministerstva práce a sociálních věcí asi 140.000 zaměstnanců. Současně s minimální mzdou poroste i zaručená mzda, která se pohybuje podle stupně od nejnižšího výdělku do jeho dvojnásobku.

Minimální mzda se naposledy zvyšovala letos od ledna o 1250 Kč na 14.600 korun. Při týdenní pracovní době 40 hodin činí 87,30 Kč na hodinu. Zaměstnavatelé by příští rok částku nezvedali vůbec, vládní ANO v jednáních prosazovalo přidání 400 korun, ministerstvo práce považovalo za minimální navýšení o 900 korun a za optimální o 1800 korun. Odbory žádaly 1400 korun. Ministerstvo připravilo pro jednání vlády čtyři varianty, ta s navýšením o 600 korun mezi nimi nebyla.

Podle ministerstva je cílem navýšení posílit kupní sílu lidí s nízkým výdělkem i jejich motivaci k práci. "Zvýšení minimální mzdy se projeví v legalizaci části výdělků, které jsou zaměstnancům vypláceny načerno. To zvyšuje například základ pro výpočet jejich budoucích starobních důchodů nebo podpor v nezaměstnanosti," podotklo ministerstvo. Podle něj má navýšení zajistit i rovné mzdové podmínky.

Za trest českým zaměstnancům označil výsledek jednání vlády předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. "Myslím si, že tady hnutí ANO, nevím z jakého důchodu, ukazuje lidem, že si nezaslouží takovou výši minimální mzdy jako na Slovensku a v Polsku, přestože tyto země mají nižší hrubý domácí produkt než ČR. Nevnímám to v žádném případě pozitivně," řekl ČTK.

Podle zaměstnavatelů zvýšení minimální mzdy přispěje ke zvýšení cen v ekonomice. "Vláda k dalšímu zatížení malých podniků přistoupila v nejméně vhodnou dobu, kdy se potýkají s výrazným propadem tržeb kvůli vládním restrikcím a souvisejících dopadů současné krize," řekl ČTK mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro. Podle propočtů komory mzdové náklady na jednoho zaměstnance pobírajícího nejnižší výdělek ročně vzrostou o 9600 Kč.

Problémy s aplikací vyšší minimální mzdy budou mít zejména malé firmy, u kterých mzdové náklady tvoří největší výdajové položky, a dále firmy dodávající služby státu, například úklidové a bezpečnostní služby, protože státní instituce v zadávacích řízeních často veřejnou soutěž podmiňují nejnižší cenou, tedy nejnižší cenou práce.

Zaměstnavatelé poukazují na to, že se nyní kvůli epidemii koronaviru firmy potýkají s krizí. S minimální mzdou budou muset zvýšit i zaručenou mzdu, která se vyplácí v osmi stupních podle odbornosti, odpovědnosti a složitosti práce. Pohybuje se od minimální mzdy do jejího dvojnásobku. Podle Havlíčka rostla minimální mzda v posledních letech "docela zásadním způsobem" vzhledem k hospodářské konjunktuře, nyní ale hospodářství propadlo nejvíc v novodobé historii.

reklama