Spory se o novelu v hmotné nouzi vedly v dolní i v horní parlamentní komoře. Kritici mluvili o dopadech na rodiny pachatelů přestupků i o možné protiústavnosti. Podporovatelé zase poukazovali na vymahatelnost práva. Hrozba odebrání dávek by podle nich mohla od páchání přestupků odrazovat.
Úřady podle novely budou moci provádět srážky z dávek na úhradu nezaplacených pokut za přestupky proti veřejnému pořádku, proti občanskému soužití a proti majetku. Stejně budou postupovat v případě nepřihlášení dítěte k zápisu k povinné školní docházce a v případě zanedbávání péče o povinnou školní docházku žáka. O část dávek budou moci přijít také lidé, kteří nezaplatili pokutu za porušení obecní vyhlášky, jež stanoví podmínky pro pořádání sportovních a kulturních akcí.
U tolerování a podpory záškoláctví bude podle předlohy platit pro strhávání pokut z dávek princip "jednou a dost". U ostatních přestupků úřady mohly strhávat nezaplacené postihy při třetím a dalším prohřešku. Obce ale budou moci požádat o srážku již při prvním nebo druhém přestupku, pokud by vyvstala obava, že postih jiným způsobem nevymohou a zároveň jde o pachatele s minimální snahou se napravit.
O srážkách budou po oznámení rozhodovat úřady práce. Částky, které by na nich lidem nevyplatily, by putovaly do rozpočtů příslušných obcí.
