Ze čtyř kandidátů budou na sobotním jednání celostátního fóra vybírat Piráti svého předsedu. Obhajujícího šéfa Ivana Bartoše vyzvou senátor Lukáš Wagenknecht, někdejší místopředsedkyně strany Jana Michailidu a ostravský radní David Witosz.
Piráti budou tři měsíce po volbách řešit jejich výsledek, který je sice vynesl do vlády, ale zároveň pro ně znamenal propad ze 22 poslaneckých křesel na čtyři kvůli preferenčním hlasům pro koaliční Starosty a nezávislé.
Dlouholetý předseda Pirátů Bartoš kandidaturu oznámil v polovině prosince poté, co si při jednáních o vládě dával čas na rozmyšlenou. V kabinetu Petra Fialy (ODS) je Bartoš vicepremiérem pro digitalizaci a ministrem pro místní rozvoj. Za své priority označil stabilizaci strany ve vládní roli, ale také profesionálnější politickou i mediální strategii.
Senátor Wagenknecht ve svém kandidátském projevu uvedl, že se z Pirátů stává submisivní politický přívěsek se čtyřmi poslanci. Obává se, aby se celostátní politika a výsledky voleb neodrazily do výsledků letošních komunálních voleb. Za svá hlavní témata označil omezování cenzury a svobodu slova, transparentnost a omezování korupčních příležitostí ve veřejném sektoru či podporu drobných a středních podnikatelů.
Michailidu v posledních dnech upoutala pozornost prohlášením, že její vnitřní přesvědčení "je komunistické ve smyslu původním, demokratickém". "Moje přesvědčení o ideálním chodu světa pro všechny okolo se pak dá nazvat liberálně socialistickým," doplnila. V kandidátské řeči na stranickém fóru uvedla, že Piráti jsou v krizi. Nabízí návrat transparentnosti do stranické diskuse i rozhodování, ale také "snahu o nalezení cest, jak mediálně komunikovat autentické pirátství".
Witosz ve své stručné kandidátské řeči napsal, že budoucí předseda by měl splňovat dva základní politické axiomy. "Strana která vyzvala na souboj hnutí jednoho muže, se nestane stranou jednoho muže. Strana která chtěla porazit hnutí ANO, se naučí používat slovo ne," uvedl.
Koalice Pirátů se STAN skončila v loňských sněmovních volbách na třetím místě za Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a ANO a získala 37 mandátů. Piráti, kteří do uskupení vstupovali jako silnější strana, však kvůli preferenčním hlasům obsadili v dolní komoře jen čtyři křesla. Podle pirátské volební analýzy z konce října porušovali před volbami Starostové koaliční dohodu propagací svých kandidátů a výzvami ke kroužkování, zástupci STAN to odmítli.
Kvůli epidemii covidu-19 se bude jednání všech členů pirátské strany konat on-line. Vedle volebních bodů mají Piráti na programu celostátního fóra představení svých ministrů a jejich plánů, ale i představení pirátských kandidátů na primátory. Členové strany budou také rozhodovat o změně stanov, která by znamenala navýšení počtu místopředsedů ze čtyř na šest.
O posty místopředsedů má zájem téměř dvacítka uchazečů, například místopředseda Evropského parlamentu Marcel Kolaja či bývalí poslanci Martin Jiránek a Ondřej Profant. Chybí mezi nimi naopak většina členů nynějšího vedení včetně místopředsedkyně Sněmovny Olgy Richterové. Nekandiduje ani Radek Holomčík, ani bývalý místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal, který se po sporech na stranickém fóru rozhodl k 10. lednu přerušit členství.
Témata: Česká pirátská strana
Související
9. listopadu 2024 14:28
10. října 2024 17:46
1. října 2024 11:45
30. září 2024 13:25
29. září 2024 13:33