"Na pódiu byli lidé, kteří jsou opravdu spojeni s velmi vyhraněnými proruskými postoji, a slova premiéra Petra Fialy (ODS) o tom, že mají blízko k extremismu, odrážejí realitu," uvedl Kopeček. Na druhou stranu 70.000 účastníků demonstrace odráží "hodně velkou nespokojenost" s vládním postojem při řešení energetické krize. Nadcházející komunální volby především ve velkých městech budou proto podle politologa testem důvěry ve vládu, neboť ve velkých městech trendy dost kopírují celostátní politiku. Na nespokojenost mohou doplatit vládní strany tím, že jejich voliči buď hlasovat nepřijdou, nebo budou hlasovat pro někoho jiného.

O sobotní demonstraci se mluví jako o protestu proti Fialově vládě, jenže část přítomných protestovala proti pilířům současného demokratického systému a západním spojeneckým svazkům, uvedl na twitteru politolog Jiří Pehe. Podle něj je to třeba rozlišovat, neboť antisystémový extremismus není totéž jako nesouhlas s vládní politikou.

Fialův výrok o tom, že demonstraci svolaly proruské síly, je podle Miloše Gregora z katedry politologie Masarykovy univerzity naprosto legitimní a fakticky správný. Část z nich byla i mezi protestujícími. "Netroufám si odhadovat, jak velká část, ale není to jen nějaké malá skupina," uvedl Gregor na twitteru. Nebylo by ale fér tvrdit, že se na demonstraci sešli jen takto smýšlející lidé. Byli tam lidé zoufalí a nešťastní, kteří chtěli dát najevo svou nespokojenost, uvedl Gregor.

Skupina lidí, která je označovaná jako "proruská", je mnohem pestřejší a toto hodnocení na ni vždy nesedí, uvedl na twitteru Jan Charvát z katedry politologie Fakulty sociálních věd Masarykovy univerzity. Podle politologa a někdejšího místopředsedy Zelených Petra Kutílka se demonstrace zúčastnili hlavně lidé, kteří jednak podléhají dezinformacím a jednak se cítí ekonomicky ohroženi.