Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Průzkum: Energetická krize donutila k omezení základních výdajů 11 procent lidí

Solární elektrárny
Solární elektrárny
Foto: Pixmac

Energetická krize donutila 11 procent domácností k výraznému omezení základních výdajů na zdravotní péči či jídlo. Dalších 46 procent muselo omezit některé volnočasové aktivity nebo opatrněji hospodařit s rodinným rozpočtem. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos, který má ČTK k dispozici.

Češi podle něj zatím zvládají krizi lépe, než ještě vloni očekávali, přes 44 procent lidí hospodaří bez omezení. Pomohly k tomu i úsporná opatření, jež provedla více než polovina domácností. Obavy z dalších negativních dopadů krize ovšem přetrvávají, úspory tak budou pokračovat.

Aktuální výsledky průzkumu jsou podle agentury příznivější, než byla očekávání zjištěná loni v souvislosti s růstem cen energií. Výrazné omezení základních výdajů na jídlo, oblečení nebo zdravotní péči, případně i nutnost půjčky letos deklarovalo 11 procent domácností. Loni v létě takové kroky čekalo až 38 procent lidí. Nižší je oproti očekáváním i omezení výdajů na volnočasové aktivity, jako jsou například dovolená nebo návštěva kulturních akcí či restaurací. Výrazně naopak proti loňským predikcím přibylo lidí, kteří své výdaje nijak neomezili, z loňských osmi procent na 44 procent.

"V polovině loňského roku, kdy byla situace v důsledku války na Ukrajině a začínající energetické krize velmi nejistá, panovaly poměrně vysoké obavy domácností ze zvládnutí situace. Dnes vidíme, že přijatá opatření nejen v podobě zastropování cen, ale i úsporných opatření na straně domácností, vedla ke stabilizaci situace,“ řekl k výsledkům analytik společnosti Ipsos Michal Straka.

Obavy z rostoucích nákladů na domácnost ovšem přetrvávají, i když jsou podle agentury mírně nižší než loni. V příštích třech měsících očekává růst výdajů 59 procent Čechů, což je nejméně od listopadu 2021. Největší obavy podle průzkumu mají nízkopříjmové domácností. Do budoucna se pak výrazného dopadu vyšších cen energií obává 18 procent domácností, u nízkopříjmových domácností je to 35 procent.

Většina lidí předcházela negativním důsledkům úspornými opatřeními na energie. Podle průzkumu je udělalo 55 procent domácností, dalších 17 procent je plánuje. Nejčastěji šlo o výměnu spotřebičů či žárovek za úspornější, což provedlo 26 procent domácností. Ke stavebním úpravám přistoupilo asi 21 procent respondentů.

Domácnosti také šetřily spotřebu energií, například 43 procent častěji využívalo sprchu místo vany, 42 procent instalovalo LED osvětlení, 38 procent nezakrývalo radiátory, 35 procent optimalizovalo nastavení lednice nebo 29 procent snížilo teplotu během noci či pobytu mimo domov.

Zájem o informace, jak efektivně ušetřit na energiích, také roste. "Řada zákazníků se už zorientovala v základních úsporných opatřeních, stoupá ale počet těch, kteří očekávají detailnější rady od dodavatelů. Jde jak o domácnosti, které se nyní chystají na realizaci konkrétních úspor, tak o domácnosti, které už je provádějí a chtějí se ujistit, že se vydaly správnou cestou,“ uvedl generální ředitel ČEZ Prodej Tomáš Kadlec.

Společnost proto letos spustila sérii kurzů pro zájemce o energeticky úsporná opatření. Kurzy bude organizovat po celý letošní rok, do prvního z nich se podle ČEZ přihlásilo 16.000 zájemců. Další kurzy se budou věnovat například instalaci fotovoltaik, energetické náročnosti nemovitostí nebo žádostí o podporu od státu.

Aktuální průzkum se uskutečnil letos v lednu, kdy bylo dotazováno 5005 respondentů. Výsledky agentura porovnávala s průzkumem z loňského června, kdy se tázala 5076 lidí.

Témata:  energetika

Aktuálně se děje

27. května 2024 21:54

Varšava zakročí proti ruským diplomatům v Polsku. Rusko reaguje

Polsko omezí ruským diplomatům pohyb na svém území, uvedl šéf polské diplomacie Radoslaw Sikorski. Varšava tak podle jeho slov reaguje na zapojení Ruska do hybridní války proti Evropské unii. Moskva reagovala slovy, že jde o další projev rusofobie, která údajně panuje v Polsku. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy