Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

"Pryč s Havlem." Budeme mít Letiště Karla Gotta? Návrh Trikolóry vzbudil rozruch

Letiště Václava Havla Praha
Letiště Václava Havla Praha
Foto: Jan Zýka, EuroZprávy.cz

Právní expert Trikolóry Tomáš Grygar potvrdil, že se chystá petice na přejmenování pražského Letiště Václava Havla. Letiště by mělo nést jméno legendárního umělce Karla Gotta.

Tomáš Grygr napsal na svůj facebook „RIP Mistře. Je čas na přejmenování: Karel Gott International airport Prague. Karel Gott, to byla skutečná elita národa.“

Slova o tom, že by se mělo letiště přejmenovat, zaujalo řadu Čechů. „Dobrý den, dozvěděl jsem se, že máte nápad na přejmenování letiště Praha na Karel Gott Airport Prague (měl jsem stejný nápad), zkuste to někde navrhnout,“ přišla Grygarovi zpráva ze stránky Planespotting Abro.

Grygar nato odvětil, že „petice bude.“ Pokud by tato petice byla skutečně úspěšná, mohlo by ruzyňské letiště teoreticky do budoucna nést jméno „Karel Gott International Airport Prague“.

Většina lidí s petici nesouhlasí a myslí si, že by bylo lepší pojmenovat po něm ulici, nebo náměstí na Praze 5, kde bydlel. Primátor Zdeněk Hřib chce zase na památku Gotta pojmenovat některé místo v hlavním městě.

Od svého založení neslo letiště po mnoho desítek let název Praha-Ruzyně, jednoduše podle lokality. Postupně však začal tlak na jeho přejmenování. Současné jméno, které letiště nese po prvním českém prezidentovi, pak doznalo na základě výzvy režiséra a filmového podnikatele Fero Feniče v roce 2012, napsal server Parlamentní listy.

Témata:  Karel Gott památky Letiště Václava Havla Praha

Související

Aktuálně se děje

4. června 2026 19:41

Dagmar Havlová oznámila, že opouští Knihovnu Václava Havla

Bývalá první dáma Dagmar Havlová se ve světle aktuální kauzy definitivně rozhodla dát ruce pryč od Knihovny Václava Havla. Na sociální síti ve čtvrtek oznámila, že odstupuje od dohody. Úspěšná herečka ale slíbila, že nadále bude střežit odkaz bývalého prezidenta. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

Proč nejsou Češi bohatší než Němci? Pracujeme o měsíc ročně déle

Evropa pracuje stále méně. Zatímco ještě v roce 2015 činila průměrná skutečně odpracovaná délka pracovního týdne zaměstnanců v Evropské unii 36,9 hodiny, loni už to bylo pouze 35,9 hodiny. Evropský žebříček vede Řecko (39,6 hodiny), následované Bulharskem (38,7 hodiny), Polskem (38,7 hodiny) a Litvou (38,4 hodiny). Na opačném konci stojí Nizozemci (31,9 hodiny), Dánové a Němci (shodně 33,9 hodiny) a Rakušané (34 hodiny).