reklama

Vybrané nemovitosti se stát bude pokoušet do zhruba týdne až deseti dnů uzpůsobit tak, aby byly připravené pro ubytování. Odhadem poskytnou zhruba 300 míst, míní Rakušan. Objekty se nacházejí v Jihomoravském a Středočeském kraji a na Vysočině.

Romské neziskové organizace přislíbily, že se postarají o provoz těchto zařízení. Stát bude zajišťovat například jídlo. Na jednání s hejtmany Rakušan také nabídl, že přímo do krajských asistenčních center pomoci uprchlíkům lze vyslat zástupce romského neziskového sektoru.

Ministr opět také upozornil na to, že část romských běženců tvoří lidé s maďarskými pasy, kteří podle společných unijních pravidel nemají nárok na pomoc v Česku, ale měli by o ni žádat v Maďarsku. Totéž se týká i lidí, kteří mají ukrajinský, ale ještě nějaký další pas.

Předseda Asociace krajů ČR Martin Kuba (ODS) má podle Rakušana zmapovat, kolik kapacit pro uprchlíky od komerčních ubytovatelů ubyde například kvůli letní turistické sezoně. Například v Jihočeském kraji ubyde zhruba 250 míst, které by tamní hejtman Kuba měl být schopen ubytovat v rámci krajských kapacit, uvedl Rakušan.

"Situace je dynamická, neustále se mění a úplně přesná čísla neznáme. Ale domnívám se, že stěhování z hotelů a penzionů se v celé republice bude týkat jen jednotek tisíců uprchlíků a věřím, že bychom to měli zvládnout, i když v každém kraji je ta situace jiná," řekl dnes ČTK Kuba.

Problémy ministr očekává v nejvytíženějších krajích - Středočeském a Jihomoravském, a také v Praze. Zatím odhaduje, že půjde o nižší jednotky tisíc míst, které budou chtít komerční ubytovatelé využít k jiným účelům.

Strategická skupina ministerstva vnitra podle Rakušana připravuje podklady mapující, ve kterých regionech je dostatek míst ve školách, kde jsou pracovní příležitosti, kde volné ubytování. Výsledkem by měl být model ideálního rozmístění uprchlíků v České republice.

Rakušan má také za důležité aktivovat celoevropský systém registrací uprchlíků z Ukrajiny. V některých zemích ale podle něj registrační systémy nefungují. Doufá v to, že v horizontu měsíce bude záležitost vyřešena. V době, kdy je spuštěný institut evropské dočasné ochrany, se totiž podle vicepremiéra může stát, že se někdo zaregistruje k sociálním příspěvkům ve více zemích.

Z Ukrajiny uprchly před ruskou invazí více než 5 milionů lidí, většinou žen a dětí. Převážná část z nich míří do Polska, které eviduje na svém území podle UNHCR přes dva a půl milionu Ukrajinců.

V rámci Evropy jde o nejrychlejší uprchlickou krizi od druhé světové války. Podle serveru The Guardian to uvedl Filippo Grandi, komisař Úřadu Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky.

Řada zemí kvůli krizi uprchlíkům otevřela své hranice. Více než 700.000 lidí odešlo do Rumunska, přes 400.000 do Moldavska. Do Česka přišlo přes 300.000 lidí z Ukrajiny a stát schválil zákony, které jim mají usnadnit přístup k práci, zdravotnímu pojištění a ke studiu.

Podobný počet lidí zamířil i na Slovensko či do Německa, kde dostanou uprchlíci z Ukrajiny ihned povolení k pobytu i k práci a ukrajinské děti mohou okamžitě nastoupit do škol. Dánsko také přijalo zákon, který umožní uprchlíkům z Ukrajiny začít pracovat, chodit do školy a pobírat sociální dávky, a to prakticky ihned po příjezdu do země.

Podobně i Polsko umožní uprchlíkům z Ukrajiny legálně pracovat nebo získat sociální a zdravotní pojištění. Zhruba 100.000 příchozích uprchlíků pak hlásí Rakousko a více než 50.000 Itálie. Skutečné počty ale mohou být vyšší.