reklama

"Obviněné osoby jako žadatelé o dotaci deklarovaly Farmu Čapí hnízdo jako malý a střední podnik formou čestného prohlášení. Orgány činnými v trestním řízení bylo toto tvrzení považováno za nepravdivé, a došlo proto k zahájení trestního stíhání," uvedl Erazím. Dokazování však podle něj vedlo k závěru, že podnik podmínky splňoval. Proto se šéf MSZ v rámci aprobace ztotožnil se závěry dozorujícího státního zástupce Jaroslava Šarocha.

Společnost Farma Čapí hnízdo, tehdy ještě pod názvem ZZN AGRO Pelhřimov, patřila Agrofertu. V prosinci 2007 se firma přeměnila na akciovou společnost s akciemi na majitele. O rok později získala evropskou dotaci v programu pro malé a střední podniky, na kterou by jako součást Agrofertu neměla nárok. Po několika letech se společnost vrátila pod Agrofert.

Propojení Čapího hnízda s Agrofertem podle Erazíma nehrálo roli, protože si oba podniky nekonkurovaly, ani nesjednocovaly svoji činnost na společném trhu. "I přes zjištěné vazby mezi těmito subjekty, zejména prostřednictvím rodinných příslušníků, byla proto Farma Čapí hnízdo správně posouzena jako nezávislý podnik," vysvětlil Erazím.

"Po seznámení se s touto právní úvahou jsem si byl nucen, v rámci možnosti využití svých oprávnění vedoucího státního zástupce, položit otázku, zda já osobně bych za tohoto právního stavu na kohokoliv, ať už by se jednalo o premiéra nebo osobou jinou, podal obžalobu. Musel jsem si poctivě odpovědět, že nikoli," uvedl Erazím.

Kauza, která se podle něj na počátku jevila jako jednoduché podvodné jednání při získání evropské dotace, se vlivem dokazování a především nutností vykládat evropské předpisy vyvinula do složité právní otázky v části výkladu aktů přijatých orgány Evropské unie. K jejímu řešení by mohl být podle Erazíma příslušný Soudní dvůr Evropské unie.

"I pokud by v důsledku až následné desetileté rozhodovací praxe soudního dvora bylo dovozeno, že Farma Čapí hnízdo nesplňovala definici pojmu malý a střední podnik v době podání žádosti o poskytnutí dotace v roce 2008, nepovažuji za možné klást komukoliv za vinu možné nesprávné posouzení takové právní otázky v době podání žádosti o poskytnutí dotace před 11 lety," podotkl Erazím.

Šaroch se podle něj v odůvodnění usnesení vypořádal i se závěry Evropského úřadu proti podvodům (OLAF), aniž je rozporoval či došel k opačnému výkladu. "Poukazuje v tomto směru na možnosti širšího hodnocení pro odlišné účely, než je v rámci trestního řízení hodnocení trestněprávní odpovědnosti dotčených osob," doplnil Erazím.

Někteří z obhájců ČTK potvrdili, že usnesení obdrželi. Blíže se k němu zatím vyjadřovat nechtěli. "Usnesení má 90 stran a já se s ním budu seznamovat v průběhu dnešního dne, případně víkendu," řekla Katarína Janisková, která v kauze zastupuje Babišova švagra Martina Herodese. Podobně reagoval i Josef Bartončík, obhájce Jany Mayerové, bývalé náměstkyně jihlavského primátora a členky společnosti Farma Čapí hnízdo. Vyjádření dalších obhájců ČTK shání.

Rozhodnutí o zastavení stíhání pošle MSZ bezodkladně po právní moci šéfovi žalobců Pavlovi Zemanovi, který může rozhodnutí zrušit jako nezákonné. Podle trestního řádu na to bude mít tříměsíční lhůtu. Nejvyšší státní zastupitelství si kvůli posouzení věci může od MSZ vyžádat spisy a další dokumenty a také provést prověrku. Pokud by Zeman rozhodnutí zrušil, v řízení by dál pokračoval dozorový státní zástupce Jaroslav Šaroch. Byl by při tom vázán právním názorem nejvyššího státního zástupce a musel by provést nařízené úkony a doplnění. Nyní Zeman kauzu nebude komentovat.

Babiš dlouhodobě odmítal, že by se kolem farmy dělo cokoliv nezákonného. Stíhání kromě něj čelila i jeho žena Monika, dcera Adriana Bobeková, švagr Herodes a také bývalí členové společnosti Farma Čapí hnízdo Mayerová a Josef Nenadál. Zastavení trestního stíhání se zatím netýká premiérova syna Andreje Babiše mladšího. Ve vyloučené části řízení stále pokračuje vyšetřování, uvedli na dotaz ČTK žalobci.

Loading...

6 komentářů (Poslední 15.09. 07:13) Napište svůj názor

reklama