Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Senát bude schvalovat zpřísnění pravidel pro podporu ukrajinských uprchlíků

Uprchlíci z Ukrajiny se registrují v Česku.
Uprchlíci z Ukrajiny se registrují v Česku.
Foto: Halin Selasicz / INCORP images

Senát bude příští týden schvalovat zpřísnění pravidel pro poskytování podpory uprchlíkům z Ukrajiny, kteří svou zemi opustili kvůli ruské agresi. Vyplývá to z programu jednání horní komory. Vláda návrh prosazuje ve zrychleném režimu. Schůze Senátu se bude konat ve středu, o den dříve předlohu projednají senátní výbory.

Novela zákona zvaného lex Ukrajina počítá s tím, že ukrajinští běženci s bezplatným ubytováním, stravou a základními hygienickými prostředky už nebudou pobírat pětitisícovou humanitární dávku. Od druhého měsíce bude podpora navíc svázána s trvalým pobýváním v Česku, což má zabránit takzvané dávkové turistice. Novela upravuje také například zdravotní pojištění běženců a příspěvek pro domácnosti za jejich bezplatné ubytovávání. Zdravotní pojištění bude stát hradit uprchlíkům vyjma dětí a seniorů podle schválené sněmovní verze nejvýše 150 dnů.

Podporu 5000 korun na pořízení základních potřeb pro začátek života v Česku dostávají uprchlíci za měsíc, v němž získali vízum k ochraně. Mohou ji pobírat ještě dalších pět měsíců, když prokážou, že dávku potřebují. Novela podmínky zpřísňuje. Úřad práce navíc bude moci žadatele vyzvat, aby případný nárok na podporu přišli do pobočky prokázat osobně. Uprchlík by se musel dostavit zpravidla do osmi dnů, jinak by úřad žádost zamítl. Na solidární příspěvek domácnostem za bezplatné ubytovávání ukrajinských běženců budou mít podle novely nárok i ti ubytovatelé, u kterých si uprchlíci platí spotřebu plynu a elektřiny sami..

Novela dále výslovně odmítne dočasnou ochranu občanům Evropské unie. Prodlouží lhůtu na vyřízení žádosti o dočasnou ochranu na 60 dní, a naopak zkrátí dobu, v níž musí uprchlík nahlásit změnu místa pobytu, z 15 dnů na tři dny. Nově budou muset žadatelé o dočasnou ochranu z Ukrajiny prokázat, že mají zajištěno ubytování, pokud nebudou mít bydlení zprostředkováno krajským asistenčním centrem.

Novelu před schvalováním horní komorou posoudí výbory ústavně-právní a zahraniční. Ten má na neveřejném úterním zasedání probrat rovněž "národní bezpečnost a nezbytnost embarga na dovozy ruského plynu a ropy jako odpověď na vojenskou agresi Ruska proti Ukrajině". Jednání se mají zúčastnit mimo jiné ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) a ředitel Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka. Výbor chce připravit návrh senátního stanoviska, které by horní komora přijala po ohlášeném projevu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten má promluvit k oběma komorám Parlamentu formou videopřenosu.

Podle dnes zveřejněných dat ministerstva vnitra byla v Česku udělena dočasná ochrana 370 405 lidem z Ukrajiny, za pátek jich přibylo 941. Cizinecké policii se přihlásilo více než 292 tisíc osob, dalších 1651 jen za včerejší den. 

Hlásit se nemusí děti mladší 15 let, kterých je mezi uprchlíky podle statistik téměř 30 procent. Mladistvých od 15 do 18 let je necelých sedm procent, seniorů nad 65 let 3,5 procenta. Z dospělých Ukrajinců jsou více než dvě třetiny ženy.

Témata:  Senát Parlamentu České republiky uprchlíci

Související

Aktuálně se děje

6. června 2025 18:32

Tisíce důchodů jako důkaz fungující novinky. Ministerstvo prozradilo podrobnosti

Ministerstvo práce a sociálních věcí spustilo před časem jednu novinku, která se týká důchodů. Lidé už si o něj mohou zažádat online a nemusí trávit čas na úřadě. Desítky tisíc osob již této možnosti využily. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Bitcoin automat

Bizarní bitcoinová kauza ministerstva spravedlnosti pokračuje: Dealer podal trestní oznámení

Odsouzený obchodník s drogami Tomáš Jiřikovský, který se v posledních měsících dostal do centra pozornosti kvůli darování bitcoinů v hodnotě jedné miliardy korun českému státu, nyní tvrdí, že je kvůli úniku citlivých informací ohrožen na životě. V trestním oznámení, do nějž nahlédl deník Právo, obviňuje z odpovědnosti Národní centrálu proti organizovanému zločinu (NCOZ) a Vrchní státní zastupitelství v Olomouci. Podle něj právě z těchto institucí měly uniknout neveřejné informace k médiím.