Senátní komise dospěla k závěru, že předseda vlády je i nadále ovládající osobou a beneficientem holdingu Agrofert a dalších obchodních korporací, které vložil v roce 2017 do svěřenských fondů. Nevyhověl podle senátní komise požadavkům českého zákona o střetu zájmů a zejména unijního finančního nařízení. "Naplňuje tak svým postavením povahu střetu zájmů," stojí v závěrech komise, s nimiž senátory seznámil její předseda Zdeněk Nytra (ODS). Závěry má ČTK k dispozici.
Pro návrh usnesení hlasovalo 48 z 53 přítomných senátorů. Proti nebyl nikdo, pět členů horní komory se hlasování zdrželo.
Horní komora, v níž má většinu opozice, navíc podpořila červnový postoj Evropského parlamentu k obnově Babišova vyšetřování. Evropští poslanci tehdy v širší rezoluci přivítali obnovu trestního stíhání premiéra v dotační kauze Čapí hnízdo. O tom rozhodl v prosinci nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman poté, co jej dozorový státní zástupce Jaroslav Šaroch zastavil.
Česká vláda se vůči usnesení Evropského parlamentu ohradila. Europoslanci se podle ní textem rezoluce částečně vměšují do vnitřních a politických záležitostí členského státu. Rezoluce navíc podle kabinetu narušuje presumpci neviny a předjímá výsledky unijních auditních řízení.
Senát také konstatoval, že současná právní úprava neumožňuje efektivně řešit případný střet zájmů veřejných funkcionářů.
Loňská zpráva auditorů Evropské komise, která se týkala dotací z unijních strukturálních fondů, konstatovala, že Babiš je ve střetu zájmů, neboť má stále vliv na Agrofert. Premiér naproti tomu poukazuje právě na to, že Agrofert vložil do svěřenských fondů v souladu s českým zákonem o střetu zájmů.
Možného Babišova střetu zájmů se týkal i druhý audit zaměřený na zemědělské dotace, jeho konečné znění ale dosud nebylo zveřejněno a ani senátní komisi se jej nepodařilo podle Nytry získat. Vláda v souvislosti s tímto auditem zažalovala EK u Soudního dvora EU kvůli pozastavení dotačních plateb pro Agrofert ve výši téměř 247.000 eur (6,3 milionu korun).
