Senátorky se obrátily na Mezinárodní trestní soud kvůli očkování

Právník Milan Lipovský z Katedry mezinárodního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy ČTK řekl, že Mezinárodní trestní soud stíhá pouze jednotlivce a v případě, kdy sám stát nechce, nebo nemůže. Senátorky se tak obrátily na nesprávný orgán.

"Upozorňujeme zejména na systematické zavádění diskriminačních opatření založených na zvýhodňování osob, očkovaných proti onemocnění covid-19, omezování práv a svobod osob neočkovaných, jakož i zavádění dalších diskriminačních opatření v rozporu s mezinárodním právem," uvedla Chalánková.

Vládní opatření byla podle senátorek zaváděna zcela bez ohledu na současnou epidemiologickou situaci, skutečný zdravotní stav a bez ohledu na skutečná vyšetření prováděná odbornými lékaři. "Přijatá opatření nejsou podložena žádnými vědeckými a právními dokumenty. Záměrně staví skupiny lidí do vzájemných konfliktů a uvalují sankce na ty, kteří se neřídí nařízeními, která nejsou vědecky odůvodněná a která opakovaně ruší soud," uvedla lékařka Dernerová.

Senátorky v podnětu upozornily na to, že poradní orgány vlády tvoří často lidé, kteří mohou být ve střetu zájmů a dostávají velký mediální prostor, zatímco odborníci s opačným názorem bývají diskreditováni a dehonestováni. "Vláda, její poradci a všichni ti odborníci, kteří řídí naši zemi v této covidové době nerespektuji fakt, že očkování proti covid-19 je založeno pouze na experimentálních vakcínách, které jsou stále ve fázi klinického hodnocení. Proto je jakýkoliv tlak na očkování zcela neetický a nemorální," dodaly senátorky.

Lipovský ČTK řekl, že podání je koncepčně a procesně chybné. Mezinárodní trestní soud stíhá jen tehdy, pokud samotný stát nechce, nebo nemůže. "Pokud vidí (senátorky) legitimní důvody, měly by se nejdřív obrátit na orgány činné v trestním řízení v Česku," uvedl. Kromě toho, že senátorky nevyčerpaly možnosti domácího práva, žádají uložení povinností státu, přičemž soud stíhá jen jednotlivce. "Není tu od toho, aby nařizoval státu, aby něco činil," doplnil.

Soud se zabývá nejzásadnějšími porušeními mezinárodního práva, dodal Lipovský. "Senátorky sice tvrdí, že nejsou vědecké poznatky, ale na druhou stranu víme, že řada vědců říká, že jsou," míní. Nemyslí si tak, že by námitky senátorek překročily potřebnou hranici k tomu, aby se věcí soud mohl zabývat.

Advokát Tomáš Sokol ČTK řekl, že podání považuje za excentrické. "Otázka, jestli by mohl být někdo trestně odpovědný v rámci naší legislativy, je zajímavá. Netvrdím, že je to absolutně vyloučené. Ale že by to byla genocida nebo zločiny proti lidskosti, to teda fakt ne, to dohromady nedají," konstatoval.

Chalánková a Dernerová požadují, aby Mezinárodní trestní soud zastavil očkování českých občanů a nařídil zastavit všechna řízení, která porušují právo lidí přijímat očkovací látku pouze s jejich informovaným souhlasem. Chtějí také, aby soud zakročil proti vynucování testování proti koronaviru SARS-CoV-2 či očkování proti onemocnění covid-19.

Senátorky spatřují v chování české vlády a úřadů zločiny proti lidskosti. Mezi ty statut soudu řadí například vraždu, vyhlazování, zotročování, mučení či perzekuce jakkoliv identifikovatelné skupiny z politických, rasových, národnostních, kulturních, etnických či náboženských důvodů. Vyžaduje také, aby se jednalo o čin spáchaný v "rámci rozsáhlého nebo systematického útoku zaměřeného proti civilnímu obyvatelstvu".

Podnět k vyšetřování podaly senátorky společně se zástupci institutu Pro Libertate – Institut práva a občanských svobod. Připojily se tak ke společnému podnětu zástupců Slovenska, Francie a Velké Británie.

Témata:  Senát Parlamentu České republiky,  Jitka Chalánková,  očkování,  Mezinárodní trestní tribunál v Haagu