Síkela: V zásobnících je miliarda metrů krychlových plynu, 30 procent kapacit

Ke konci měsíce by chtěl Síkela, aby byla plná polovina kapacity. Splní se tak podle něj plán, že zásobníky budou před topnou sezonou naplněné nejméně z 80 procent, jak nařídil mimořádným opatřením.

Ministr také uvedl, že připravuje návrh zákona, podle kterého obchodníci, kteří nenaplní pronajaté kapacity zásobníků plynu, o ně přijdou, aby je mohl naplnit někdo jiný. Legislativní změnu chce Síkela předložit do konce května. Ve stejném termínu plánuje Sněmovně předložit změnu zákona, která by umožnila kvůli inflaci a růstu cen energií zavedení speciálního tarifu pro sociálně slabé domácnosti, případně některé provozy.

V minulém měsíci v zásobnících přibylo 550 milionů metrů krychlových plynu. Účelem nákupů je zabezpečit dostatečné množství plynu před topnou sezonou a zabránit ekonomickým škodám, pokud by se zastavil tok plynu z Ruska.

Podle ekonoma Lukáše Kovandy Kreml stále drží Evropskou unii pod krkem, protože převážná část členských zemí a rozhodující energetické podniky se strachují, co si bez ruského plynu počnou.

"Takhle se ale válčit nedá. Ve strachu ne. Pokud EU chce s Ruskem účinně ekonomicky válčit, musí být připravena inkasovat také rány," uvedl Kovanda ve svém dnešním komentáři.

Stát nakoupil na pokyn vlády také poprvé plyn pro státní hmotné rezervy. Předseda Správy státních hmotných rezerv (SSHR) Pavel Švagr ČTK řekl, že správa koupila do zásob 2,4 terawatthodin (TWh) plynu za 8,5 miliardy korun. To potvrdil na twitteru i Síkela. Předtím v diskusním pořadu ČT řekl, že desítky až stovky milionů metrů krychlových nakoupeného plynu budou určeny jako "poslední rezerva" pro domácnosti a kritickou infrastrukturu. Domácnosti a nemocnice by podle něj ale měly být dostatečně zásobeny i jen ze zásob povinně nakoupených obchodníky.

Podle Švagra se nákup uskutečnil z důvodu rychlého pořízení formou takzvaného jednacího řízení bez uveřejnění (JŘBU), dodavatelem je společnost ČEZ a v ceně je zahrnuta doprava i skladování. Současně doplnil, že vedle toho má správa nouzové zásoby ropy a ropných produktů, které vydrží na více než tři měsíce fungování státu.

V případě zastavení toku plynu z Ruska by byl podle Síkely problém se zásobováním provozů na plyn náročných oborů, jakými jsou například chemický průmysl a sklářství. Ministerstvo podle něj má plán postupného odpojování výrob podle jejich závislosti na plynu. Nejprve by byly odpojeny provozy, které mohou plynule přejít na jiný typ energie, pak zřejmě paroplynové elektrárny, následovalo by postupné omezování dodávek továrnám, které se bez plynu neobejdou.

Osmdesát procent kapacity bude představovat asi 2,8 miliardy metrů krychlových plynu. Na zimní období se připravují pravidelné kontroly stavu zásob. Podle exministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) okolní státy disponují většími zásobami. Potřeba je podle něj devět miliard metrů krychlových plynu. Kritizuje také to, že stát zásobníky pronajímá, neuvažuje o jejich nákupu. Podle Síkely vláda do nákupů zásobníků investovat nemusí díky systému, který nastavila obchodníkům.

Člen představenstva ČSOB Ján Lučan v pořadu ČT uvedl, že by zásobníky pro stát pronajal na delší dobu pěti let. Pro stát by bylo podle něj také výhodné, kdyby si pronajal kapacity v terminálech LNG plynu. Síkela na to uvedl, že kvůli obchodním podmínkám nemůže uvést, jaké kroky chystá.

O dodávání plynu přes Polsko v pátek jednal ve Varšavě premiér Petr Fiala (ODS). Novinářům řekl, že jednat chce o tom, jak se může ČR podílet na LNG terminálech, jak z těch terminálů dostat zkapalněný zemní plyn do ČR a jak tímto způsobem odbourávat závislost země na Rusku. Síkela už dříve označil za fatální chybu, že minulá vláda neudělala nic pro napojení české plynárenské sítě na polskou. O oživení projektu napojení na Polsko, k jehož terminálu na LNG je z Česka nejblíž, se podle něj nyní jedná na ministerské úrovni i na úrovni náměstků.

Témata:  Jozef Síkela,  plyn