Stát by se měl podle odborníků chystat na podzimní vlnu covidu i další pandemie

Podle ní je třeba analyzovat zkušenosti a poznatky z posledních dvou let na úrovni ministerstva i zdravotnictví jako celku. Zároveň varovala před úsporami v přípravě na budoucí rizika, potřeba je naopak finanční a personální posílení institucí, které se jimi zabývají.

"Nenavrhujeme vůbec nic omezujícího pro veřejnost, ale naopak řadu kroků, které by měl udělat stát. Základem je udělat inventuru, co fungovalo, co ne, a připravit se na příště," uvedl za skupinu epidemiolog Petr Smejkal. "I pokud by se covid vracel jen v mírné formě, není důvod si myslet, že to byla poslední pandemie v historii," dodal.

Dál pokračovat by měl systém sledování cirkulujících variant virů, je třeba také sledovat imunitní stav populace na reprezentativních vzorcích, sledovat situaci v zahraničí a upravit stávající pandemické plány. MeSES také doporučuje zachovat částečnou možnost preventivního testování, například jeden PCR test a jeden antigenní test měsíčně. Připravovat by se měly i státní rezervy, jednak zásobením nezbytným materiálem, jednak přípravou výběrových řízení.

"Je třeba posílit a udržovat kapacitu pracovníků především ve Státním zdravotním ústavu, kteří by dlouhodobě měli sledování provádět. Je třeba sekvenovat alespoň 10 procent všech pozitivních záchytů, abychom měli přehled, co se s virem děje. Již dvakrát se nám vymstilo, že systém sledování cirkulujících kmenů nebyl funkční," uvedla viroložka Ruth Tachezy.

Kromě vakcinace do budoucna MeSES doporučuje stavět v případě opětovného zhoršení situace na "levných" protiepidemických opatřeních, jako je dostupnost testování, kvalitní trasování a ochrana dýchacích cest. "Případnou aktivaci opatření je nezbytné řídit daty, tedy zvolenými klíčovými ukazateli. Nikoliv 'datumy', tedy pevně danými dny," píše ve stanovisku.

Složky státu, které se podílejí na pandemické připravenosti, jako jsou krajské hygienické stanice nebo Ústav zdravotnických informací a statistiky, by se měly podle MeSES personálně i finančně posílit. "Samozřejmě chápu, že státní rozpočet je v ohromném deficitu, ale přijde mi úplně absurdní, když se v současné situaci uvažuje třeba o osekání prostředků pro hygieny nebo ÚZIS," uvedl Jan Kulveit, expert na globální rizika, který působí na Oxfordské univerzitě, a nově i na Univerzitě Karlově v Praze.

Podle něj to nedává smysl ani ekonomicky. Je potřeba srovnávat dopady týdne pandemie na nižší výběr daní, ve skutečnosti tak škrty vedoucí k jejímu horšímu zvládnutí deficit rozpočtu ještě zhorší. "V žádné analýze nákladů a přínosů to nemůže vyjít jako efektivní úspora," dodal. Skupina proto také ve svém stanovisku zdůrazňuje důležitost otevřené a pravdivé komunikace, je třeba věcně hovořit o nákladech spojených s prevencí rizik a přípravou na jejich řešení.

Velmi vysoko MeSES hodnotí podíl armády na zvládnutí pandemie, podle skupiny se ukázala jako jediná složka státu s dostatečnými schopnostmi v oblasti řízení procesů, logistiky a koordinace. Varuje před tím, aby se armáda při zlepšení epidemické situace z Chytré karantény stáhla bez přenosu znalostí a kompetencí, jinak hrozí opakování stejných chyb. "S ústupem epidemie je nutné zajistit zlepšení a rozvoj klíčových kompetencí u jiných složek státu, u nichž chyběly, a to s využitím zkušeností a expertizy armádních expertů," dodal Kulveit.

Témata:  koronavirus (coronavirus) COVID-19