Úmrtí a hospitalizací lidí nad 80 let s covidem ubývá

Ubylo jich i mezi nakaženými. Očkují se už téměř čtvrt roku, u mladších vakcíny zatím na statistiky vliv nemají. Vyplývá to z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) o nakažených nad 65 let, která má ČTK k dispozici. V ČR se mohou hlásit k očkování lidé nad 70 let, vybrané skupiny zaměstnanců a pacienti s některými chronickými nemocemi. Od středy se k nim přidají lidé starší 65 let.

Ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) v pátek uvedl, že lidí v této věkové skupině žije v Česku asi 670.000. Někteří se už ale nahlásili k očkování dříve, protože mají také chronické onemocnění. Ministr odhaduje, že se jich tak bude nyní hlásit kolem 400.000.

Podle dat ministerstva zdravotnictví se do očkování nějakým způsobem zapojilo od poloviny ledna více než 85 procent z asi 441.000 starších 80 let, kteří v Česku žijí. Alespoň jednu dávku vakcíny dostalo do pondělí více než 302.000, tedy přes 68 procent. Potřebné obě dávky očkování má více než polovina této věkové skupiny, a to přes 223.000 lidí. Dvě třetiny očkovaných se registrovaly přes web ministerstva zdravotnictví do očkovacího centra, asi 80.000 dalo přednost očkování v ordinaci praktického lékaře. Ti si dlouhodobě stěžují, že dodávky vakcíny do ordinací nejsou dostatečné. Na možnost získat termín k očkování stále čeká 60.000 lidí starších 80 let.

Ze zhruba milionu lidí ve věku 70 až 79 let projevilo zájem o očkování více než 80 procent. Jednu dávku vakcíny už dostalo asi 52 procent této populace, skoro pětina má dokončené očkování oběma dávkami. Dalších téměř 74.000 osob má rezervovaný termín vakcinace a přes 207.000 na přidělení termínu čeká. Nechat se očkovat u praktických lékařů projevilo zájem přes 270.000 sedmdesátníků.

Od podzimní vlny epidemie tvoří lidé starší 65 let 15 až 20 procent všech nakažených. Podíl osmdesátníků mezi nakaženými klesl za čtyři měsíce na méně než polovinu, v listopadu tvořili 6,7 procenta všech nákaz, v březnu 2,7 procenta. Podobně nízký podíl vykazuje i prvních 11 dnů dubna.

Lidí ve věku 70 až 80 let, kteří se k očkování mohou hlásit od začátku března, je mezi všemi nakaženými od října roku 2020 mezi sedmi a devíti procenty. V první třetině dubna jich bylo osm procent. Senioři ve věku 65 až 69 let tvoří už od podzimu většinou čtyři až pět procent nakažených.

Odborníci od začátku epidemie varují, že starší 65 let jsou častěji v horším zdravotním stavu, proto v této věkové skupině hrozí vážný průběh nemoci covid-19. Podle dřívějších vyjádření ředitele ÚZIS Ladislava Duška asi třetina z nakažených seniorů bude potřebovat hospitalizaci.

V listopadu jich byly mezi hospitalizovanými téměř tři čtvrtiny, do února podíl klesl na 63,7 a v březnu na 62,2 procenta. Kromě vlivu očkování, které od února mohlo začít chránit osmdesátníky, ale roli hraje také letos převažující britská mutace koronaviru. Více mladších lidí, kteří se jí nakazí, potřebuje podle zkušeností lékařů nemocniční péči.

Podíl osmdesátníků mezi hospitalizovanými se od listopadu snížil z více než 32 procent na březnových asi 18 procent. Lidé ve věku 70 až 79 let tvoří už od podzimu stabilně asi třetinu pacientů v nemocnicích. Naopak zástupců věkové skupiny 65 až 69 let je na jaře mezi pacienty s covidem-19 v nemocnicích víc. V listopadu tvořili 10,8 procenta všech hospitalizací, v březnu je to 13,4 procenta.

Od loňského října do ledna letošního roku bylo více než 90 procent zemřelých na covid-19 starších 65 let, každý měsíc kromě prosince jich zemřelo více než 3500. V únoru a březnu jejich podíl mezi všemi úmrtími mírně klesl, významně pak v kategorii nad 80 let. V listopadu byli osmdesátníci polovina všech zemřelých, v březnu 36 procent.

Naopak podíl mladších seniorů mezi zemřelými roste. Sedmdesátníků bylo v prosinci loňského roku 38 procent, v březnu 44 procent. Lidé ve věku 65 až 69 let tvořili v listopadu osm procent ze zemřelých, v lednu 8,6 procenta, v únoru 11 procent, v březnu 11,9 procenta a z dosud nahlášených v první třetině dubna 12 procent.

Témata:  koronavirus (coronavirus) COVID-19