Zdůraznil, že kandidátní listiny pro volbu prezidenta lze podávat na vnitro až po vyhlášení voleb. Kandidátka Rohanové dorazila na ministerstvo ještě před tím. Výsledek řízení novinářům oznámil generální sekretář ÚS Vlastimil Göttinger.

Ministerstvo vnitra Rohanovou původně pro volbu prezidenta zaregistrovalo. Nejvyšší správní soud (NSS) ale rozhodnutí zvrátil. Problém spočíval v tom, že ji podpořili výhradně členové bývalé Sněmovny, a to ještě v roce 2021, před vyhlášením nadcházejících prezidentských voleb. Končící poslanci či senátoři podle NSS nemohou takto "natáhnout" svůj politický vliv daleko za konec mandátu. NSS to dokonce označil za "chytračení". Vnitro prý ke kandidátní listině Rohanové nemělo vůbec přihlížet.

Rohanová argumentovala tím, že zákon výslovně neříká, od kdy lze kandidátní listiny podávat, a že NSS svým výkladem nepřípustně dotváří právo. Podle ÚS je však den vyhlášení voleb skutečně klíčovým datem, pomyslnou "dělicí čárou", která zahajuje volbu v širším slova smyslu a určuje počátek lhůty k podání kandidátních listin. NSS podle ústavních soudců správně vycházel ze smyslu a účelu ústavní úpravy, zákona o volbě prezidenta republiky a souvisejících předpisů.

Termín letošní volby prezidenta vyhlásil předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) 27. června loňského roku. "V tomto ohledu je mimo jiné podstatné, že načasování rozhodnutí předsedy Senátu nebylo nijak zneužito. Volba nebyla vyhlášena ani nezvykle brzy, ani 'na poslední chvíli'," stojí v nálezu soudce zpravodaje Radovana Suchánka. Ústavní soudci byli při rozhodování jednotní, žádný nesepsal odlišné stanovisko.

Z usnesení také plyne, že podpisy občanských podporovatelů mohou kandidáti na prezidenta sbírat už před oficiálním vyhlášením volby. Poslanci a senátoři ale mohou kandidáty navrhovat až poté. "Nominující poslanci, v okamžiku vyhlášení volby již bývalí poslanci, nebyli oprávněni k navržení stěžovatelky na kandidátku pro volbu prezidenta republiky, protože aktivní návrhová legitimace poslanců se opírá o mandát získaný ve volbách, na rozdíl od občanů, jejichž aktivní volební právo má zdroj jiný," řekl Göttinger.

Rohanová už v úterý na facebooku v reakci na rozhodnutí ÚS napsala, že "v naší zemi zemřel zákon, právo a spravedlnost". Domnívá se, že se tak stalo "pod tlakem politické vůle".

Kromě Rohanové, která působí jako prezidentka České asociace povinných, se na ÚS obrátili také další nezaregistrovaní uchazeči o Hrad. Stížnost matematika a podnikatele Karla Janečka soudci už dříve odmítli, stejně jako podnět Pavla Zítka z Kadaně. Podle Göttingera nyní nezbývá žádný nerozhodnutý podnět související s prezidentskou volbou.

O Hrad se podle platných registračních rozhodnutí utkají bývalý premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, poslanec SPD Jaroslav Bašta, podnikatel Karel Diviš, senátoři Pavel Fischer (nezávislý) a Marek Hilšer z klubu Starostů, bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová, bývalý představitel české armády a NATO Petr Pavel a bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Z voleb odstoupil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, podpořil Nerudovou.

Dnes mohou na určených místech hlasovat z auta voliči, kteří jsou kvůli covidu-19 v izolaci či karanténě. Volební místnosti se otevřou v pátek.