Ústavní soud zamítl stížnosti v kauze zneužití Vojenského zpravodajství

Zpravodajci podle nálezu jednali v rozporu se zákonem, když přijali neformální pokyn od neoprávněné osoby. Soud také poukázal na to, že chybí náležité kontrolní mechanismy činnosti Vojenského zpravodajství.

Podle rozsudku Nečasová zosnovala zneužití pravomoci, když nezákonně úkolovala zpravodajce, aby zařídili sledování premiérovy tehdejší ženy Radky. Získáním informací o její předpokládané nevěře chtěla uspíšit Nečasův rozvod. Kauza Vojenského zpravodajství přispěla v roce 2013 k pádu vlády.

"V podmínkách demokratického právního státu, respektujícího základní práva a svobody, při vázanosti veškeré státní moci zákonem, není možné, aby ozbrojené složky a tajné služby státu bez řádného zákonného procesu plnily příkazy jakkoliv vysoce postavených politických činitelů, natožpak osob, které takovými vysoce postavenými politickými činiteli nejsou (ač je mohou z různých důvodů fakticky ovládat)," stojí v nálezu soudce Jana Filipa.

"Jediným právně akceptovatelným postupem stěžovatelů proto mohlo být pouze odmítnutí vykonat pokyny či úkoly ke sledování," pokračuje nález. Situace by byla stejná, i kdyby pokyn mimo právní rámec a běžné procedury vydal sám premiér. I tak by měli zpravodajci odmítnout.

Páleníkova právní zástupkyně Iva Němcová novinářům řekla, že nález respektuje, trvá ale na tom, že její klient nejednal protiprávně. "Respektuji rozhodnutí soudu. Důvody rozhodnutí zjistím až z jeho odůvodnění," dodal pro ČTK Páleníkův advokát Tomáš Sokol. Rozhodnutí soudu respektuje i Kovandův advokát Jiří Matzner. Nicméně míní, že se ÚS nevypořádal s údajným pochybením Nejvyššího soudu. "Jde o konečné rozhodnutí uzavírající kauzu po deseti letech, se soudem v řadě bodů lze dnes souhlasit, některé otázky jsou stále pro mě nezodpovězené, v části konstatování pochybení Nejvyššího soudu ve věci dovolání a jeho bezvýznamnosti na práva mého klienta mám odlišný názor," řekl ČTK Matzner. Nikdo z přímých aktérů kauzy se vyhlášení nálezu nezúčastnil.

Pražské soudy po vleklém procesu Nečasovou pravomocně potrestaly třemi roky vězení s pětiletým podmínečným odkladem a desetiletým zákazem působení ve vedoucích funkcích státní správy. Zpravodajci dostali podmíněné tresty a zákazy činnosti ve zpravodajských službách a bezpečnostních sborech. O dovoláních všech odsouzených rozhodoval loni Nejvyšší soud, odmítl je.

Všichni odsouzení vinu od počátku popírali. Ve stížnostech poukazovali na údajné porušení svých ústavně zaručených práv. Také tvrdili, že byli nezákonně uznáni vinnými, a to při nedodržení práva na spravedlivý proces.

Nečasová figuruje i v dalších kauzách. V případu možného úniku informací z Bezpečnostní informační služby ji justice pravomocně osvobodila. Kauzou tzv. trafik pro poslance ODS se musí nadále zabývat Obvodní soud pro Prahu 1. Zprošťující rozsudek zrušil odvolací Městský soud v Praze. Bude nutné zopakovat dokazování. V prosinci začne projednávání případu údajné křivé výpovědi bývalého premiéra Nečase. Obžaloba tvrdí, že Nečas dvakrát nepravdivě svědčil ve prospěch své manželky Jany v kauze zneužití Vojenského zpravodajství.

Témata:  Jana Nagyová