reklama

Mírně se snížila incidence. Vzrostl ale naopak počet hospitalizovaných. Po čtyřech dnech je v nemocnicích s covidem opět více než 1000 pacientů. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví.

Zemřelých s covidem v poslední době ubývá. Na každý dubnový den připadá v průměru 16 úmrtí. V březnu byl průměr 29 úmrtí denně, v únoru více než 51 úmrtí denně. Za posledních sedm dní zemřelo s koronavirem 72 lidí, což by byl průměr zhruba sedm úmrtí na den. Při dalších aktualizacích se ale údaje mohou ještě měnit.

První případy koronaviru se v ČR objevily 1. března 2020. První úmrtí s covidem bylo pak oznámeno 22. března 2020. Více než 500 zemřelých bylo půl roku po prvním mrtvém. Počet mrtvých začal výrazně růst zejména od října 2020, následně v listopadu a poté ještě loni v březnu byla několikrát překročena hranice 200 mrtvých za den. Dosavadní rekord 261 mrtvých je z 3. listopadu 2020.

Od začátku epidemie odhalily laboratoře v Česku téměř 3,9 milionu nakažených. V mezitýdenním srovnání počty případů klesají od začátku února. Spolu s tím se dlouhodobě snižuje i zájem o testy. V úterý jich laboratoře provedly 21.000, zhruba o 3000 méně než před týdnem. U nejčastějších preventivních testů se pozitivita zvýšila o jeden procentní bod na 14,6 procenta. U dalších dvou typů testů pozitivita naopak klesla.

Na 100.000 obyvatel připadá v zemi za posledních sedm dní 134 nakažených. Takzvané incidenční číslo se ale od úterý v šesti krajích zvýšilo. Nejnižší zůstává v Libereckém kraji, kde za uplynulý týden připadá na 100.000 obyvatel 77 nakažených. Pod stovkou je incidence také ve Zlínském a Moravskoslezském kraji. Naopak v Praze má incidenční číslo hodnotu 236, nejvíce v Česku.

V nemocnicích je s koronavirem 1076 pacientů. Předchozí čtyři dny se jejich počet držel pod tisícovkou. Před týdnem ale bylo hospitalizovaných 1415 lidí. V těžkém stavu je nyní 60 pacientů.

Pandemii koronaviru svět stále nemá za sebou. Zvyšující se či dokonce rekordní počty nově nakažených hlásí řada států, mezi nimi například Nizozemsko, Rakousko, Čína, Německo nebo Jižní Korea, kde se počty pozitivních testů v poslední době pohybovaly ve stovkách tisíc za den.

I v Česku se ale situace může zhoršit, upozornil například biolog Jaroslav Flegr. "Teď “šijeme roušky” – pomáháme uprchlíkům. Už brzy však začnou Klaus a Okamura vykřikovat, že nám sem uprchlíci zanesli covid. Tak ne – i tuhle vlnu jsme si udělali sami předčasným rozvolněním," napsal nedávno na twitteru.

Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška ale počty nakažených zatím stagnují nebo klesají. Poslancům sněmovního zdravotního výboru řekl, že zlepšení by podle něj mohlo přinést teplejší počasí, přesto je viru v populaci stále mnoho.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek také kolísavé počty nakažených přikládá počasí. "Jak se mění počasí a objevuje se jaro, tak jako u všech respiračních chorob, i u covidu bude počet pacientů stoupat. Nemoc se šíří, je to virové onemocnění," řekl na tiskové konferenci novinářům.

Na rozdíl od předchozích dvou let ale počty nakažených s příchodem jara tak markantně neklesají. Podle Duška za to mohou subvarianty koronaviru, které jsou nakažlivější. Přesto je Česko mezi okolními zeměmi spíš výjimkou, neboť počty případů tam rostou. V Česku se od začátku epidemie laboratorně prokázalo už více než 3,8 milionu případů covidu-19.