Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vláda by mohla dostat pravomoc vyhlašovat stav nebezpečí

Jan Hamáček v Poslanecké sněmovně
Jan Hamáček v Poslanecké sněmovně
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Vláda by mohla dostat pravomoc vyhlašovat stav nebezpečí na celostátní úrovni. V budoucnu by měl nalézt využití například při epidemii, suchu či kybernetických útocích, kdy by nebylo ohrožení takové, aby bylo nutné vyhlásit nouzový stav.

O tom, že vláda dnes návrh předpisu schválila, informoval na twitteru vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Na rozdíl od pandemického zákona, který má dnes kabinet také na programu, by měl podle Hamáčka předpis absolvovat běžný legislativní proces, protože se jedná o ústavní novelu.

Ústavní zákon o bezpečnosti nyní počítá s tím, že podle intenzity ohrožení lze vyhlásit nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav. Mírnější stav nebezpečí existuje jen na úrovni krizového zákona a vyhlašují ho hejtmani či pražský primátor pro území svého regionu. Pokud nedostačuje, má podle předpisu hejtman požádat vládu o nouzový stav, což se v případě všech 14 regionů stalo v neděli.

Vnitro novelu představilo loni v červnu, resort ji pak projednával s politickými stranami. Hamáček dnes novinářům řekl, že se při tom podařilo odstranit hlavní problémy, které vzbuzovaly největší emoce. "Věřím, že ten zákon je připraven k dalšímu projednávání. Nemám ambici, aby se projednával ve stavu legislativní nouze," dodal. Předpis nyní projedná Parlament.

Pokud se podaří prosadit pandemický zákon, bude mít kabinet dostatečné nástroje pro boj s covidem-19 i bez nouzového stavu. "A v relativním klidu můžeme projednat novelu ústavního zákona," doplnil Hamáček. Ústavní zákon vyžaduje širší politickou dohodu, podle ústavy ho lze přijmout jen za souhlasu tří pětin všech poslanců a tří pětin přítomných senátorů. Na twitteru Hamáček doplnil, že i tak věří v brzké schválení předpisu.

Pandemie covidu-19 podle vnitra ukázala, že současná právní úprava není dostačující. "Od přijetí ústavního zákona o bezpečnosti v roce 1998 nebyl žádný z krizových stavů vyhlášen na území celého státu. Pouze v letech 2002, 2006, 2007 a 2013 byl vládou vyhlášen nouzový stav na části území z důvodu povodní nebo orkánu," uvedl resort v důvodové zprávě. Dosavadní úprava se soustřeďuje právě spíše na povodně či vichřice.

Podle nové úpravy by měla vláda dostat oprávnění vyhlásit stav nebezpečí na celém území státu nebo jeho části. "Zásadním rozdílem mezi stavem nebezpečí vyhlášeným vládou a nouzovým stavem bude míra intenzity ohrožení chráněných statků, možnost odvrácení ohrožení a rozsah možnosti omezit na nezbytně nutnou dobu a v nezbytně nutném rozsahu práva a svobody," uvedlo ministerstvo.

Po vzoru Bezpečnostní rady státu (BRS) chce vnitro také přímo v ústavním zákoně zakotvit Ústřední krizový štáb (ÚKŠ) jako pracovní orgán vlády pro řešení stavů ohrožujících bezpečnost republiky.

Témata:  vláda ČR Jan Hamáček

Související

Aktuálně se děje

14. února 2026 11:23

Pavel Callta: Stalker mu dělá ze života peklo

Zpěvák Pavel Callta prožívá v posledních týdnech velmi tíživé období. Na svých sociálních sítích otevřeně promluvil o návratu stalkera, který ho sužuje už od roku 2021. Přestože byl tento muž v minulosti již dvakrát pravomocně odsouzen a vězněn, po svém nedávném propuštění se okamžitě vrátil k původnímu agresivnímu chování.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Boris Šťastný na zasedání nové vlády

Ministr Šťastný navrhuje uspořádat v České republice olympijské hry

První ministr pro sport Boris Šťastný (Motoristé) přichází s ambiciózní vizí uspořádat v České republice olympijské hry. Podle jeho slov bychom neměli být zbytečně skromní, neboť věří, že země by takto velkou akci zvládla. Šťastný si dokáže představit, že by se největší sportovní svátek mohl v našem regionu konat v letech 2038 nebo 2040, což jsou nejbližší volné termíny v olympijském kalendáři.