reklama

"Přehnané trestání je zbytečné, kontraproduktivní a drahé," uvedl k tomu Viktor Mravčík, vědecký poradce protidrogového koordinátora a bývalý šéf Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti. Z hlediska veřejného zdraví podle něj přístup justice neodpovídá škodlivosti jednání.

"Stát z toho nezíská nic, má jenom náklady," doplnil Vobořil. Přísný postih drogových deliktů podle něj nevedl ke zmenšení trhu s nelegálními drogami. Od konce 90. let se podle něj naopak zvětšil až trojnásobně. "Část soudců vnímá, že ta velká kriminalizace zbytečná a pak je část lidí, která má pocit, že se by se měli zpřísnit," dodal.

Rozhodování soudů navíc není jednotné, liší se také v regionech. Jako případ pořadatelé kulatého stolu uvedli příběh ženy z Nymburska odsouzené za výrobu mastí z konopí pro vlastní potřebu, která dostala podmíněný trest. Nejvyšší soud ji nakonec osvobodil. Konopí pro léčebné účely je v ČR povolené na lékařský předpis, podle Vobořila by i v oblasti například takových mastí měla být legislativa mírnější.

V současné době hrozí za drogové trestné činy sazby od dvou až do 18 let, záleží na rozsahu, ale také třeba činnosti v organizované skupině. Vobořil to na tiskové konferenci srovnal s někdy méně přísnými postihy například za vraždu nebo znásilnění dítěte. Velkou pozornost médií vyvolal případ tří odsouzených za nelegální obchody s psychotropním nápojem ayahuasca k osmitelým trestům vězení. Kauza skončila milostí prezidenta na základě žádosti ministra spravedlnosti Petra Blažka (ODS).

Podle Vobořila vznikla pracovní skupina pro dekriminalizaci konopí. Připravuje také návrh zákona, který by za určitých regulovaných podmínek umožnil legalizaci prodeje i pěstování marihuany.