"Pietní místa jsou dokumentem bezpráví a nelítostné perzekuce, kterou romská komunita, židovská komunita a další lidé zažívali od fašistů. Je to pro nás memento, abychom dělali vše pro to, aby se takové utrpení neopakovalo. To, že si to připomínáme na místech, kde tomu tak bylo, umocňuje tu výzvu, abychom dělali všechno pro to, aby se v budoucnosti společenství dokázala chovat férově a seriózně k menšinám, ať jsou to etnické, sociální nebo náboženské menšiny, a abychom si uvědomili, že úroveň demokratické společnosti se pozná jednak podle toho, jak se chová k menšinám, a jednak podle toho, zda dokáže nebo nedokáže přiznat chyby," řekl ČTK Vystrčil.

Jak doplnil, to vše symbolizuje památník Lety u Písku. Dokazuje podle něj, jak fašisté a komunisté netolerovali menšiny. "A to, že jsme i my udělali chybu, když jsme (včas) nedokázali vykoupit prasečák a zbudovat pietní místo. Trvalo to delší dobu, než by to mělo trvat, kdybychom si dokázali více uvědomit, jak velký význam to pietní místo má," řekl Vystrčil.

Pietního aktu se zúčastnili i vicepremiér Ivan Bartoš (Piráti), ministr kultury Martin Baxa (ODS) nebo bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09). Po aktu mohou lidé navštívit farní hřbitov v Mirovicích, kde jsou pohřbené především dětské oběti letského tábora.

V místě byl za druhé světové války koncentrační tábor pro Romy. Později tam vznikl vepřín. Stát ho v roce 2018 odkoupil za 450 milionů od firmy Agpi, která tam měla 13.000 prasat. Na demolici vepřína dal stát 110 milionů korun. Odhadované náklady na vznik památníku překročily 30 milionů, muzeum romské kultury ale očekává, že se s ohledem na rostoucí ceny materiálů nejspíš zvýší. Část uhradí dotace z norských fondů a část státní rozpočet. Nejdřív je nutné zbourat vepřín, pak by měl vzniknout na jeho místě Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách, který chce muzeum otevřít příští rok. Podle starších informací mělo muzeum na stavbu příslib milionu eur (asi 25 milionů Kč) z norských fondů a půl milionu eur (13 milionů Kč) na expozice a aktivity.

Táborem v Letech podle historiků od srpna 1942 do května 1943 prošlo 1308 Romů - mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zemřelo a přes pět set skončilo v koncentračním táboře v Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne 600 romských vězňů. Podle odhadů odborníků nacisté vyvraždili 90 procent českých a moravských Romů. Archeologové zjistili, že největší část koncentračního romského tábora v Letech byla v areálu bývalého vepřína.