Termín dokončení stanoví smlouva na 101 dní od převzetí staveniště. "Za tu dobu lze všechno stihnout. Ale samozřejmě nemůžeme vyloučit, že zde budou nějaké archeologické nálezy, a tomu bychom se museli přizpůsobit," uvedl Hrabec. V místě byl za druhé světové války koncentrační tábor pro Romy. V 70. letech minulého století tam vznikl vepřín. Stát ho v roce 2018 odkoupil za 450 milionů korun od firmy Agpi, která tam měla 13.000 prasat.

Archeologové před třemi lety zjistili, že největší část koncentračního romského tábora v Letech se nacházela právě v areálu bývalého vepřína. Výzkum tehdy jednoznačně prokázal, že v době, kdy se začal vepřín budovat, musely být trosky tábora viditelné na povrchu. Do odpadní jímky, kterou archeologové odkryli, byly při likvidaci tábora v roce 1943 naházeny trosky, části konstrukcí. Tábor zničili okupanti tak, že ho zapálili. Archeologové zjistili, že při stavbě hal vepřína byla část tábora zničena, dělníci ji odbagrovali ve druhé polovině 70. let.

Náklady na demolici odhadoval stát původně na 110 milionů korun, které vyčlenil. Bourání nakonec ale vyjde jen zhruba na deset milionů, protože díky rostoucím cenám stavebních materiálů je o ně velký zájem. Ušetřené peníze stát použije na budování památníku. Jeho stavbu by zčásti měly hradit i norské fondy.

Muzeum romské kultury, které bude památník provozovat, chce areál příští rok zpřístupnit. Na jaře by mělo být hotové návštěvnické centrum. Celá stavba památníku pak potrvá několik let.

Táborem v Letech podle historiků od srpna 1942 do května 1943 prošlo 1308 Romů, mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zemřelo a přes 500 skončilo v koncentračním táboře v Osvětimi. Poblíž letského nouzového hřbitova, který je asi 300 metrů od místa tábora, vznikl v roce 1995 památník a místo se v roce 1998 stalo kulturní památkou.