Uvedl, že požádal šéfku svého kabinetu Nagyovou, aby mu zprostředkovala pomoc zpravodajců, protože cítil obavu o své bezpečí. Justice ale už dříve uzavřela, že iniciátorkou sledování byla výlučně Nagyová, která chtěla získané informace zneužít k osobnímu prospěchu.
Kauza Vojenského zpravodajství přispěla v červnu 2013 k pádu Nečasovy vlády. Vyšlo totiž najevo, že Nečasova milenka Nagyová nezákonně nařídila zpravodajcům, aby sledovali premiérovu tehdejší manželku Radku a také dva zaměstnance úřadu vlády. Podle obžaloby Nečas následně u soudu nepravdivě svědčil dvakrát, a to v dubnu 2015 a v září 2017.
Na základě jeho výpovědí soud opakovaně Nečasovou osvobodil, až následně ji justice uznala vinnou a potrestala nejvyšším možným podmíněným trestem - tříletou podmínkou s pětiletou zkušební dobou - a také desetiletým zákazem působení ve vedoucích funkcích státní správy. Prezident Miloš Zeman nedávno Nečasové udělil milost, prominul jí zbytek zkušební doby.
