Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Záplavy nejsou povodně. Jaký je mezi nimi rozdíl?

Povodně, ilustrační foto
Povodně, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Povodeň a záplava jsou termíny, které se často používají zaměnitelně. Mají ale mírně odlišné významy a neznamenají totéž.

Povodeň

Toto označení se obvykle používá pro situaci, kdy se hladina vody v řekách, potocích nebo jiných vodních tocích zvyšuje natolik, že voda překračuje obvyklé břehy a způsobuje vážné škody.

Povodeň může být způsobena intenzivními srážkami, táním sněhu, prasknutím přehradních nádrží nebo jinými faktory. Povodeň je většinou spojená s výrazným nárůstem průtoku vody a může mít široký dopad na velké oblasti.

Záplava

Tento termín se vztahuje k situaci, kdy voda zaplaví určitou oblast, což může být způsobeno jak povodní, tak i místním přetékáním vody.

Záplavy tak mohou být důsledkem povodní, ale také mohou vzniknout při vysoké úrovni podzemní vody, špatném odvodnění nebo při dlouhotrvajících deštích.

Záplava obvykle znamená, že určité oblasti, jako jsou níže položené části měst nebo venkovské oblasti, jsou pokryty vodou, která může být způsobena i jinými faktory než velkými vodními toky.

Povodeň je tedy specifický druh záplavy, která se týká vodních toků a jejich přetečení, zatímco záplava je obecnější termín pro jakékoli zaplavení oblasti vodou. 

Témata:  povodně záplavy

Související

Aktuálně se děje

12. září 2025 10:10

Princ Harry se postaral o další překvapení. Je v zemi zmítané válkou, která se týká i nás

Princ Harry navazuje na úspěšnou návštěvu Velké Británie další překvapivou zahraniční cestou. V pátek dorazil na žádost ukrajinské vlády do Kyjeva. Jako patron her Invictus Games pro trvale zraněné válečné veterány řekl, chce udělat všechno možné, aby pomohl se zotavením tisícovek ukrajinských vojáků, kteří utrpěli zranění ve válce s Ruskem. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy

Praha, ilustrační fotografie.

Komentář

Z Česka a Prahy zvláště se stal skanzen, vyšší budovu má i Brno. Změna je na obzoru

Z České republiky, a Prahy zvláště, se stává jakýsi skanzen. V první padesátce žebříčku nejvyšších budov zemí Visegrádské čtyřky má Česko jen dvě zastoupení. A to brněnskou AZ Tower na 39. místě a pražskou City Tower na 42. místě. Žebříčku dominují Poláci s bezmála čtyřiceti zastoupeními; výrazně vyšší budovu, než jsou ty české nejvyšší, ovšem mají také Slováci a Maďaři.