Je to rok, co Česko zasáhly ničivé povodně, které si vyžádaly několik lidských životů a obrovské škody na majetku. Počasí tehdy ovlivnila tlaková níže Boris, spadlo i přes 700 milimetrů srážek za šest dní.
Predikce meteorologů se vyplnily. Česko už dnes večer zasáhnou další vydatné srážky, které tentokrát spadnou především v rámci silných bouřek. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) varuje i před vzestupem hladin vodních toků. Ten hrozí od půlnoci na neděli.
Východ Česka trápí už od neděle deštivé počasí, kdy srážky jsou opravdu vydatné a zvedají hladiny vodních toků. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ale v pondělí dopoledne zkrátil časovou platnost varování před povodňovými jevy. Výstraha před deštěm zůstává beze změny.
Až třetího stupně povodňové aktivity mohou dosáhnout některé vodní toky v Jeseníkách a Beskydech kvůli vydatným dešťům. Vyplývá to z nejnovějších informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), který upřesnil územní i časovou platnost varování před vydatnými srážkami a v některých oblastech zvýšil stupeň nebezpečí či upřesnil varování před povodňovými jevy.
Sobotními silnými bouřkami to jenom začne. Meteorologové v aktualizované zprávě upravili územní platnost výstrahy před bouřkami a přidali nové varování před vydatnými srážkami a povodňovými jevy během neděle a pondělí.
Deštivé počasí v Česku v posledních hodinách nenaplnilo předpoklady. Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) spadla jen polovina předpokládaných srážek. Déšť zatím neměl povodňovou odezvu, konstatoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Počasí v Česku si dnes a zítra žádá varování před vydatným deštěm a povodňovými jevy. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydal nové znění výstrahy, které upřesňuje její časovou a územní platnost. Nadále platí, že nejvíce srážek má spadnout v Jeseníkách a Beskydech.
V úterý ráno se z preventivních důvodů sešla ústřední povodňová komise. Na Moravě a ve Slezsku totiž dnes a zítra hrozí vydatné srážky. Platí meteorologická výstraha, místy spadne až 200 milimetrů.
Scénář, který již v neděli nastínili meteorologové, se zřejmě naplní. Až 200 milimetrů srážek může v úterý a ve středu spadnout během vydatného deště na Moravě a ve Slezsku. Stoupat mají i hladiny vodních toků. Příslušné výstrahy vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Evropa zažila v roce 2024 nejteplejší období ve své historii, které bylo doprovázeno ničivými bouřemi a rozsáhlými povodněmi. Podle nové zprávy „Evropský stav klimatu“, kterou v úterý zveřejnily klimatické služby EU Copernicus a Světová meteorologická organizace (WMO), bylo přírodními katastrofami postiženo více než 413 000 obyvatel kontinentu.
Deštivé počasí v neděli odpoledne způsobilo lokální záplavy na Svitavsku. Hasiči tam museli vyrazit do trojice obcí, aby pomohli například s úklidem nánosů bahna. Bouřky o víkendu zasáhly i další oblasti v Česku.
Stále častější záplavy a sucha na celém světě jsou „varovným signálem“ toho, co může přijít v důsledku změny klimatu, protože vodní cyklus planety je stále méně předvídatelný. Uvedla to Světová meteorologická organizace (WMO).
Česká republika by měla mít pátý národní park – národní park Křivoklátsko. S jeho zřízením počítá návrh novely zákona o ochraně přírody a krajiny, který ve středu projednala a schválila vláda. Rozhodla také o vymezení nové ptačí oblasti Západní Krušné hory, schválila parametry podpory odstraňování škod, které způsobily povodně na státním vodohospodářském majetku, a rozhodla o možném uvolnění zásob ropy ze státních hmotných rezerv na případné vykrytí výpadku dodávek z ropovodu Družba.
Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.
Čeští meteorologové v úterý varovali před silným větrem, sněžením a zvýšením hladin vodních toků. Předpovědi se naplnily. Sněžení sice postupně přešlo v déšť, ale k vzestupu řek na některých místech došlo. Nyní už by se situace měla uklidňovat.
Klimatická krize se stává stále častějším tématem diskuzí po celém světě, a to nejen kvůli jejím dlouhodobým dopadům, ale i kvůli stále intenzivnějším projevům extrémního počasí. Uvedl to server The Guardian.
Poslední týdny zbývají z roku 2024, který přinesl spoustu zásadních událostí. Naposledy to byl například návrat Donalda Trumpa do Bílého domu. Možná i on se bude v příštím roce potýkat s velkými výzvami. Co všechno by se mohlo stát?
Zprávy o povodních, které nedávno postihly jedno španělské město, zaujaly veřejnost nečekaným faktem – zatímco moderní protipovodňová opatření selhala, starověká římská hráz úspěšně zadržela ničivé vody. Tato hráz, postavená před více než dvěma tisíci lety, byla jedním z mála opatření, která město skutečně ochránila.
Počet obětí ničivých záplav, které zasáhly Španělsko v důsledku přívalových dešťů, se zvýšil na 95.
Španělsko zažívá největší přírodní katastrofu v nedávné historii. Počet obětí záplav ve Valencii a jejím okolí totiž razantně stoupá, potvrzeno už je jich nejméně 63. Informovala o tom Deutsche Welle (DW). Podle meteorologů místy spadlo přes 300 milimetrů srážek za pouhých pár hodin. K situaci v zemi už se poprvé vyjádřil i král Filip VI.
Bleskové záplavy v jihovýchodním Španělsku si vyžádaly nejméně 13 životů, jak uvedla státní televizní stanice TVE, která se odvolává na policejní informace. Úřady přitom již dříve oznámily, že objevily nespecifikovaný počet obětí těchto záplav.
Vláda na pravidelném středečním jednání schválila další formy pomoci postiženým nedávnými povodněmi, návrh smlouvy mezi Českou republikou a Svatým stolcem.
Bosnu a Hercegovinu v noci na pátek zasáhly silné deště, které způsobily přívalové záplavy, a vyžádaly si nejméně 20 obětí. Zasaženy byly podle médií především města a vesnice ve střední a jižní části země.
18:54
4:00
Teploty se o nadcházejícím víkendu udrží na stejných hodnotách jako v průběhu tohoto týdne. Podle ČHMÚ.cz naměříme v maximech zhruba 17 stupňů.
Zdroj: Libor Novák
Středeční jednání vlády s odboráři nepřineslo shodu v otázce růstu platů ve veřejné sféře pro nadcházející rok. Proto prozatím zůstávají v platnosti pouze dřívější ujednání týkající se platů učitelů a bezpečnostních složek. Očekává se, že končící kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) tato dříve dohodnutá navýšení potvrdí už příští týden. Další rozhodování o platech ale spadne do kompetence nové vlády, která vzejde z proběhlých voleb.
