Deštivé počasí v neděli odpoledne způsobilo lokální záplavy na Svitavsku. Hasiči tam museli vyrazit do trojice obcí, aby pomohli například s úklidem nánosů bahna. Bouřky o víkendu zasáhly i další oblasti v Česku.
Stále častější záplavy a sucha na celém světě jsou „varovným signálem“ toho, co může přijít v důsledku změny klimatu, protože vodní cyklus planety je stále méně předvídatelný. Uvedla to Světová meteorologická organizace (WMO).
Česká republika by měla mít pátý národní park – národní park Křivoklátsko. S jeho zřízením počítá návrh novely zákona o ochraně přírody a krajiny, který ve středu projednala a schválila vláda. Rozhodla také o vymezení nové ptačí oblasti Západní Krušné hory, schválila parametry podpory odstraňování škod, které způsobily povodně na státním vodohospodářském majetku, a rozhodla o možném uvolnění zásob ropy ze státních hmotných rezerv na případné vykrytí výpadku dodávek z ropovodu Družba.
Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.
Čeští meteorologové v úterý varovali před silným větrem, sněžením a zvýšením hladin vodních toků. Předpovědi se naplnily. Sněžení sice postupně přešlo v déšť, ale k vzestupu řek na některých místech došlo. Nyní už by se situace měla uklidňovat.
Klimatická krize se stává stále častějším tématem diskuzí po celém světě, a to nejen kvůli jejím dlouhodobým dopadům, ale i kvůli stále intenzivnějším projevům extrémního počasí. Uvedl to server The Guardian.
Poslední týdny zbývají z roku 2024, který přinesl spoustu zásadních událostí. Naposledy to byl například návrat Donalda Trumpa do Bílého domu. Možná i on se bude v příštím roce potýkat s velkými výzvami. Co všechno by se mohlo stát?
Zprávy o povodních, které nedávno postihly jedno španělské město, zaujaly veřejnost nečekaným faktem – zatímco moderní protipovodňová opatření selhala, starověká římská hráz úspěšně zadržela ničivé vody. Tato hráz, postavená před více než dvěma tisíci lety, byla jedním z mála opatření, která město skutečně ochránila.
Počet obětí ničivých záplav, které zasáhly Španělsko v důsledku přívalových dešťů, se zvýšil na 95.
Španělsko zažívá největší přírodní katastrofu v nedávné historii. Počet obětí záplav ve Valencii a jejím okolí totiž razantně stoupá, potvrzeno už je jich nejméně 63. Informovala o tom Deutsche Welle (DW). Podle meteorologů místy spadlo přes 300 milimetrů srážek za pouhých pár hodin. K situaci v zemi už se poprvé vyjádřil i král Filip VI.
Bleskové záplavy v jihovýchodním Španělsku si vyžádaly nejméně 13 životů, jak uvedla státní televizní stanice TVE, která se odvolává na policejní informace. Úřady přitom již dříve oznámily, že objevily nespecifikovaný počet obětí těchto záplav.
Vláda na pravidelném středečním jednání schválila další formy pomoci postiženým nedávnými povodněmi, návrh smlouvy mezi Českou republikou a Svatým stolcem.
Bosnu a Hercegovinu v noci na pátek zasáhly silné deště, které způsobily přívalové záplavy, a vyžádaly si nejméně 20 obětí. Zasaženy byly podle médií především města a vesnice ve střední a jižní části země.
Česko a celý region střední Evropy v září zasáhla čtyřdenní srážková epizoda, která na řadě míst vedla k povodním. Každá předpověď, která od té doby slibuje déšť, je proto bedlivě zkoumána. V těchto dnech je výsledkem takové analýzy varování německých meteorologů.
Září přineslo do střední Evropy velmi deštivou epizodu, která způsobila povodně na rozsáhlém území. Vědci jsou přesvědčeni, že k extremitě jevu přispěla i klimatická změna. Expert ze Slovenska proto nyní nabádá, aby se změnila optika na problematiku velké vody.
Obyvatelé Velké Británie čelí vážným varováním před silnými dešti, které mohou během jednoho dne přinést měsíční úhrn srážek.
Česko zažilo v září extrémní výkyvy počasí. Měsíc začal vlnou veder, následovala deštivá epizoda, která způsobila povodně. Právě tou se zabývají i odborníci ze zahraničí, kteří varují před tím, že velké srážkové úhrny mohou být ve středoevropském regionu častější.
Česko a Polsko chtějí po ničivých povodních v předchozím průběhu měsíce jednat o lepší ochraně společného pohraničí před velkou vodou. Zúčastnit by se měli oba prezidenti. Petr Pavel v pondělí zmínil nedávnou přírodní katastrofu
Ničivé povodně ve střední Evropě rozvířily prudkou debatu o změnách klimatu. Bez těch by zřejmě nebylo možné, aby vznikly tak silné bouře jako minulý týden. Na poplach bijí i Britové, kteří dění na druhé straně Evropy sledují s neklidem.
Následky povodňových škod podle vlády nelze zvládnout bez úpravy letošního státního rozpočtu, který počítá se schodkem 252 miliard korun. Kabinet plánuje zvýšit schodek o 30 miliard na 282 miliard. Zároveň zvažuje vydání speciálních povodňových dluhopisů.
Povodňová situace v Česku se začíná pomalu uklidňovat. Není už ani jeden říční profil, na kterém by platila mimořádná úroveň třetího stupně pro extrémní povodeň. Na více než dvaceti místech je ale stále hlášen třetí stupeň povodňové aktivity.
Leptospiróza je bakteriální onemocnění, které je způsobeno bakteriemi rodu Leptospira. Jedná se o zoonózu, tedy nemoc přenášenou ze zvířat na člověka. Leptospiróza je rozšířena po celém světě, ale k jejímu nárůstu často dochází v tropických a subtropických oblastech, především v období dešťů a povodní. V posledních letech se však leptospiróza objevuje i ve střední Evropě, včetně České republiky, kde může souviset s přírodními katastrofami, jako jsou povodně.
Povodně v Rakousku si podle tamní policie vyžádaly v pondělí dvě další oběti na životech. V Polsku ministerstvo životního prostředí přislíbilo v pondělí pomoc 21 milionů zlotých (4,9 milionu eur) pro oblasti zasažené záplavami v důsledku extrémních dešťů.
10:15
Herečka Jitka Schneiderová se podělila o vzpomínky na období, kdy za svůj honorář ze Samotářů investovala do lásky s tehdy začínajícím hudebním inženýrem. Tento muž se později stal uznávaným producentem, který spolupracoval i se zpěvačkou Adele.
Zdroj: Tereza Pospíšilová
Slintavka a kulhavka (známá také pod zkratkou SAK) je vysoce nakažlivé virové onemocnění, které postihuje sudokopytníky – především skot, ovce, kozy a prasata. Nemoc je obávaná především kvůli své schopnosti rychle se šířit mezi hospodářskými zvířaty, což může způsobit značné ekonomické škody. Otázkou však zůstává, zda může být toto virové onemocnění nebezpečné i pro člověka.
