Zeman podepsal zjednodušení pravidel u dávky na bydlení i příspěvek 5000 korun

Příjemci příspěvku na bydlení budou dokládat příjmy a výdaje jednou za půl roku, nikoli každého čtvrt roku jako doposud. Úřady budou dávku přiznávat na dobu neurčitou a lidé o ni nebudou muset žádat každý rok znovu. Nutný nebude ani podrobný rozpis jednotlivých položek nákladů na služby související s bydlením.

Rodiče s nízkými výdělky si budou moci podle novely zvýšit měsíční částku rodičovské z nynějších nejvýš 10.000 korun na 13.000 korun. Podle ministerstva práce a sociálních věcí si tak v době zdražování budou moci rodiny zvednout příjem, celkovou částku příspěvku pak ale vyberou rychleji.

Příspěvek na bydlení se počítá z normativních nákladů, které na každý rok vždy od ledna stanovuje vláda podle předchozího vývoje cen energií, nájmů a dalších nákladů. Podle novely by mohla započítat také v následujících letech i odhadovaný růst pro další rok. Doklady k dávce by lidé mohli předkládat i v kopiích bez ověření. Úřad práce by si v případě pochyb ale mohl vyžádat originály.

Běžné kopie by lidé mohli podle návrhu dokládat i k žádostem o dávku mimořádné okamžité pomoci, která patří mezi podpory v hmotné nouzi. Dostat ji mohou lidé bez příjmu a majetku, kteří nezvládnou situaci řešit sami. Jednorázovou podporu ve výši až 15násobku životního minima mohou získat oběti tornáda, povodní, požárů či havárií. Nyní je to 63.750 korun. Nově by ji mohli pobírat i lidé, jimž by kvůli nedostatku peněz hrozila ztráta bydlení nebo by zůstali bez základních potřeb. Celková částka v jednom roce podle novely nepřekročí dvacetinásobek životního minima, teď tedy 85.000 korun.

Zeman podepsal vyplacení příspěvku 5000 Kč na dítě do 18 let části rodin

Rodiny, jejichž loňské příjmy nepřevýšily jeden milion korun hrubého, budou dostávat od srpna jednorázový příspěvek 5000 korun na dítě do 18 let věku. Předpokládá to vládní návrh zákona, který dnes podepsal prezident Miloš Zeman. O jeho podpisu informoval Hrad. Dávkou chce kabinet zmírnit dopady zdražování na rodiny. Rozpočtové náklady budou činit zhruba 7,8 miliardy korun.

Domácnosti s přídavky na děti získají podporu automaticky. Ostatní rodiče o ni budou žádat. Nárok na dávku bude mít podle podkladů zhruba 1,56 milionu z celkem asi 2,1 milionu dětí.

Příspěvek bude podle předlohy pro dítě, které 1. srpna nedovrší 18 let. Stát dávku vyplatí i na děti, které se od srpna do konce roku teprve narodí. Rodiny, které mají za červen nárok na dětské přídavky, dostanou pětitisícovou dávku v srpnu. Ostatním rodičům, kteří budou muset o peníze žádat, by měla podpora dorazit do konce dalšího měsíce po rozhodnutí o přiznání.

Nárok na 5000 korun od státu bude mít podle zákona dítě s trvalým pobytem a bydlištěm v Česku. Rodiče musí s dítětem žít a hradit náklady. Příspěvek připadne také cizincům, kteří v Česku dlouhodobě žijí a pracují. Čerpat jej mohou pěstouni, manželé či partneři rodičů i vdovci a vdovy po rodičích. Do milionového příjmu se bude započítávat nejen výdělek ze zaměstnání a podnikání, ale také z nájmů a rovněž ostatní příjmy. Patří k nim příjem z autorských práv, výživného, z prodeje nemovitostí, cenných papírů i jiných věcí či z převodu firmy. Živnostníkům s paušálem se bude započítat jako příjem nejméně polovina celostátní průměrné mzdy.

Na podání žádosti budou mít rodiče rok. Žádat budou moci elektronicky přes on-line aplikaci nebo osobně v kontaktních místech Czech POINT.

Prezident Zeman podepsal roční odklad fungování Nejvyššího stavebního úřadu

Zeman dnes podepsal změnu nového stavebního zákona, která o rok odkládá vznik nově zřizovaného Nejvyššího stavebního úřadu a pod ním organizovaných krajských stavebních úřadů. Informoval o tom Hrad. Tyto úřady měly začít fungovat pod státem od poloviny příštího roku a měly nahradit dosavadní obecní stavební úřady. Vládní koalice zatím připravuje věcnou novelu stavebního zákona, která právě vznik Nejvyššího stavebního úřadu zruší a část stavebních úřadů pod obcemi zachovává.

Novela počítá s tím, že od poloviny příštího roku začne fungovat pouze Specializovaný a odvolací stavební úřad. Bude mít na starosti velké infrastrukturní stavby, například dálnice, celostátní železnice nebo elektrárny. Ostatní stavby budou až do 30. června 2024 podléhat povolování podle dosavadních předpisů. O půl roku na 1. ledna 2024 se novelou odkládá digitalizace stavebního řízení, původní termín není možné podle ministerstva pro místní rozvoj stihnout.

Zatímco Sněmovna tuto změnu zákona přes nesouhlas opozice schválila, Senát novelu přímo neschválil. Po uplynutí příslušné doby ji tak dostal k podpisu prezident.

Současná vláda připravuje věcnou změnu nového stavebního zákona, která kromě jiného zachovává část stavebních úřadů pod obcemi. Novela ruší Nejvyšší stavební úřad a jemu podřízené krajské stavební úřady, protože podle ministerstva pro místní rozvoj by to bylo zbytečně drahé a nepraktické. Tato novela by po vypořádání připomínek měla být předložena vládě do konce června. Ministerstvo pro místní rozvoj předpokládá, že Sněmovna by ji mohla začít projednávat na podzim. Koalice se zatím dohodla, že by mělo fungovat 371 stavebních úřadů převážně v rámci krajských úřadů a obcí s rozšířenou působností, zatímco 244 stavebních úřadů by bylo od poloviny příštího roku zrušeno.

Nový stavební zákon se připravoval řadu let. Vláda Andreje Babiše (ANO) si od něj slibovala hlavně rychlejší stavební řízení díky dodržování stanovených lhůt. Zákon má převést všechny dosavadní stavební úřady od obcí pod stát a vytvořit státní stavební správu. Podle bývalé ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové (ANO) by územní pracoviště stavebních úřadů zůstala tam, kde jsou nyní, jako detašovaná pracoviště. Naopak podle vládní koalice by stavební zákon způsobil rozvrat stavebního řízení a vzdálil stavební úřady občanům.

Zeman podepsal novelu o ubytovávání a podpoře uprchlíků z Ukrajiny

Ubytovávání a registraci uprchlíků z Ukrajiny i po skončení nouzového stavu umožní novela, kterou podepsal prezident Miloš Zeman. ČTK to dnes oznámil Hrad. Tato aktualizace takzvaného lex Ukrajina upravuje také poskytování dávek běžencům, kteří do Česka přišli kvůli ruské agresi vůči Ukrajině .

Ministerstva a další úřady budou moci podle předlohy i po skončení nouzového stavu, který přestane platit v závěru června, vyčleňovat budovy pro ubytování uprchlíků z Ukrajiny po ruské vojenské invazi. Kraje mají s obcemi nadále zajišťovat běžencům nouzová přístřeší a bydlení. Pokračovat bude i současný systém registrace uprchlíků. Novela tak přejímá některá mimořádná opatření vyhlášená na základě nouzového stavu, který skončí tento měsíc.

Uprchlíci budou moci žádat po půl roce od udělení dočasné ochrany o dávku v částce životního minima. Bude to 4250 korun měsíčně pro dospělé a 3050 korun za měsíc pro děti. Nyní mají běženci nárok na 5000 korun v měsíci na základě udělení víza dočasné ochrany. O stejnou částku pak mohou žádat ještě dalších pět měsíců.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) již dříve zdůvodnil změnu prodlužováním konfliktu na Ukrajině, a tudíž i pobytu běženců v Česku. Pokud by nebyla přijatá, uprchlíci by se dostali po šesti měsících v Česku plně do českého sociálního systému. Pokud by dávku pobíralo 150.000 lidí s dočasnou ochranou, z nichž by byla polovina dětí, měsíční náklady by představovaly celkem 547,5 milionu korun.

Novela zakotví poskytování ubytování uprchlíkům podle pravidel lex Ukrajina jako veřejnou službu. Nouzové bydlení nemá trvat déle než tři měsíce a pobyt v nouzovém přístřeší v podobě stanů či tělocvičen déle než měsíc. Kraje budou moci ubytovávat běžence nadále také v prostorách, které nejsou určené pro bydlení, a uzavírání smluv s poskytovateli ubytování nebude zadáním veřejné zakázky.

Prezident Zeman podal podnět k prověření možné sabotáže při jeho onemocnění

Zeman dnes předal ministru spravedlnosti Pavlu Blažkovi (ODS) podnět k prověření toho, že se v souvislosti se Zemanovým onemocněním mohl stát trestný čin sabotáže. V podnětu upozornil na to, že jakožto přímo volená hlava státu byl nucen čelit pokusu o zbavení svých pravomocí. ČTK to dnes sdělil prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Blažkovo vyjádření ČTK zjišťuje.

Právník Hradu Marek Nespala na dotaz ČTK doplnil, že Zeman nepodal trestní oznámení, které původně avizoval. Nyní je na ministru spravedlnosti a případně orgánech činných v trestním řízení, jak s věcí naloží. Zda podnět směřuje na konkrétní lidi a na které, nechtěl Nespala komentovat. Zeman se v minulosti v této souvislosti zmiňoval o předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi (ODS) nebo nezávislém senátorovi Pavlu Fischerovi.

Sabotáž se podle Zemana mohla stát v období září až listopadu loňského roku. "Od samého počátku se jednalo o lživé informace o skutečném zdravotním stavu prezidenta republiky, které v konečném důsledku iniciovaly proces, který by nejvýznamnějšího reprezentanta suverénu lidu měly zbavit jeho ústavních pravomocí, čímž mělo dojít k poškození ústavního zřízení České republiky, a to za zneužití postavení osob z řad lékařů, některých senátorů a dokonce i akademické obce," uvedl Ovčáček.

"Tento podnět není veden snahou drakonického postihu konkrétních osob," pokračoval mluvčí. "Základní pohnutkou prezidenta republiky k podání příslušného podnětu je odstranění nebezpečí modelového zásahu do ústavních pravomocí přímo voleného prezidenta republiky, a to zejména do budoucna," dodal.

Témata:  Miloš Zeman,  sociální dávky,  bydlení