Příjemci příspěvku na bydlení budou dokládat příjmy a výdaje jednou za půl roku, nikoli každého čtvrt roku jako doposud. Úřady budou dávku přiznávat na dobu neurčitou a lidé o ni nebudou muset žádat každý rok znovu. Nutný nebude ani podrobný rozpis jednotlivých položek nákladů na služby související s bydlením.
Rodiče s nízkými výdělky si budou moci podle novely zvýšit měsíční částku rodičovské z nynějších nejvýš 10.000 korun na 13.000 korun. Podle ministerstva práce a sociálních věcí si tak v době zdražování budou moci rodiny zvednout příjem, celkovou částku příspěvku pak ale vyberou rychleji.
Příspěvek na bydlení se počítá z normativních nákladů, které na každý rok vždy od ledna stanovuje vláda podle předchozího vývoje cen energií, nájmů a dalších nákladů. Podle novely by mohla započítat také v následujících letech i odhadovaný růst pro další rok. Doklady k dávce by lidé mohli předkládat i v kopiích bez ověření. Úřad práce by si v případě pochyb ale mohl vyžádat originály.
Běžné kopie by lidé mohli podle návrhu dokládat i k žádostem o dávku mimořádné okamžité pomoci, která patří mezi podpory v hmotné nouzi. Dostat ji mohou lidé bez příjmu a majetku, kteří nezvládnou situaci řešit sami. Jednorázovou podporu ve výši až 15násobku životního minima mohou získat oběti tornáda, povodní, požárů či havárií. Nyní je to 63.750 korun. Nově by ji mohli pobírat i lidé, jimž by kvůli nedostatku peněz hrozila ztráta bydlení nebo by zůstali bez základních potřeb. Celková částka v jednom roce podle novely nepřekročí dvacetinásobek životního minima, teď tedy 85.000 korun.
U jednorázové dávky by se také posuzoval příjem žadatele a jeho blízkých nejen za daný měsíc, ale i za předchozí tři měsíce. Opatření má podle ministerstva práce zabránit spekulování, kdy lidé před podáním žádosti kvůli získání podpory vybírali peníze z účtů. Penzistům by se při hodnocení nároku do příjmu neměl zahrnovat celý důchod, ale 70 procent. Dávku si lidé budou moci vyřídit v místě, kde skutečně bydlí.
