reklama

Podle Kopečka se na Zemanově prezidentství dá najít jen málo pozitiv. Převažují negativa. "Za prvé bych zmínil prolamování ústavních mantinelů a jako příklad uvedu jmenování Rusnokovy vlády v roce 2013 bez dohody s parlamentními stranami, když charakterem šlo o prezidentskou vládu," uvedl Kopeček. Jiřího Rusnoka jmenoval Zeman premiérem poté, co padla vláda Petra Nečase (ODS). Důvěru Sněmovny Rusnokův kabinet nezískal, zemi dovedl k předčasným volbám.

"Druhý moment je spojený s dělením společnosti. Miloš Zeman svou politickou strategii hodně postavil na tom, že mobilizoval proti svým odpůrcům a vybíral si určité konkrétní terče. Třetí důležitý moment je zpochybnění české příslušnosti k Západu,“ uvedl Kopeček. Českými prezidenty se jako politolog zabývá dlouhodobě. Pod titulem Hodný, zlý a ošklivý? vydal paralelní životopisy Václava Havla, Václava Klause a právě Zemana.

V podstatě až do začátku války na Ukrajině Zeman podle Kopečka orientoval Hrad směrem na Východ, k Rusku a Číně. "U postoje k Rusku je důležité, že v roce 2013 jeho prezidentskou kampaň organizovali a financovali lidé, kteří byli spojeni s obchodováním směrem na východ," uvedl Kopeček.

Značný politický kapitál investoval končící český prezident podle Kopečka i do vztahů s Čínou a jejím průmyslem. "Když se na to díváme s odstupem času, tak ze slibovaných investic nebylo nic a v zásadě je to asi největší pasivum jeho prezidentství, kdy se ukázalo, že ekonomická diplomacie nefunguje," doplnil politolog.

Podle Kopečka má Zeman oproti jiným českým prezidentům jeden zvláštní rys osobnosti, který částečně vysvětluje jeho zahraničněpolitickou orientaci. "Má rád gigantomanické, velkolepé záležitosti, typicky stavby, které se najdou v Rusku, v Číně, tedy v prostoru, který leží na východ od Česka," uvedl Kopeček.

Zeman podle odborníka postavil značnou část své strategie na konfrontaci, polarizaci, rozdělování české společnosti. "Prezident by měl spíš spojovat než rozdělovat," míní Kopeček.