Zemanovo podezření na sabotáž při jeho hospitalizaci nebylo dle VSZ důvodné

V podnětu podaném letos na konci června prezident uvedl, že jakožto přímo volená hlava státu byl nucen čelit pokusu o zbavení pravomocí. Podle prezidentova kancléře Vratislava Mynáře považuje Pražský hrad rozhodnutí státních zástupců za chybné a využije všechny opravné prostředky, citovala ho dnes večer ČT.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) označil již dříve podnět "skoro za hloupost", neboť podle něj směřuje k něčemu, co se nestalo. Místopředseda Senátu Jan Horník (STAN) i předseda klubu Senátor 21 a Pirátů Václav Láska dnes ČTK sdělili, že rozhodnutí očekávali.

"Poté, kdy státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze vyhodnotil podání, rozhodl, že se o podezření ze spáchání zločinu sabotáže v daném případě jednat nemůže," sdělil ČTK Bodlák. "S ohledem na oznamovatelem tvrzené skutečnosti bylo podání postoupeno Obvodnímu státnímu zastupitelství pro Prahu 6, a to ve vztahu k přečinu padělání a vystavení nepravdivé lékařské zprávy, posudku a nálezu, který spadá do věcné a místní příslušnosti tohoto státního zastupitelství," dodal.

Na dotaz ČTK, zda ví o shledání podnětu ohledně sabotáže nedůvodným, odpověděl právní zástupce Hradu Marek Nespala, že "tento únik informací z Vrchního státního zastupitelství není zcela přesný". Doplnil, že ve věci doposud není zproštěný mlčenlivosti. "Jakmile věc projednám s klientem a zprostí-li mne mlčenlivosti, poskytnu vyjádření. Věc samozřejmě pokračuje dál," napsal.

Podle senátora Lásky rozhodli žalobci tak, jak očekávali všichni soudní lidé "vyjma advokáta Nespaly, který je placen za to, aby si myslel něco jiného". "Už to, že prezident nazval možnou sabotáží zájem ústavních činitelů a veřejnosti o jeho zdravotní stav v souvislosti s výkonem prezidentského úřadu, mi připadlo dětinské. A pokud žijeme ve svobodné zemi, tak jsem ani jiný verdikt neočekával," uvedl Horník.

Loni 10. října, den po sněmovních volbách, byl Zeman převezen na kliniku intenzivní medicíny pražské Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN). Podle zprávy lékařů, kterou od ÚVN později obdržel a zveřejnil Vystrčil, Zeman nebyl v té době schopen vykonávat pracovní povinnosti. Dlouhodobá prognóza jeho zdravotního stavu byla navíc krajně nejistá, konstatovali tehdy lékaři.

Někteří senátoři a poslanci proto začali uvažovat o dočasném převodu části pravomocí prezidenta na předsedu Sněmovny a vlády, a to podle článku 66 ústavy. Někteří kritizovali i způsob, jakým o Zemanově hospitalizaci a zdravotním stavu informovala hradní kancelář.

Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček už dříve uvedl, že od samého počátku šlo o lživé informace o skutečném zdravotním stavu prezidenta. "V konečném důsledku iniciovaly proces, který by nejvýznamnějšího reprezentanta suverénu lidu měly zbavit jeho ústavních pravomocí, čímž mělo dojít k poškození ústavního zřízení České republiky, a to za zneužití postavení osob z řad lékařů, některých senátorů, a dokonce i akademické obce," napsal mluvčí. Nespala tehdy nechtěl komentovat, zda podnět zmiňuje někoho konkrétního.

Zeman snahy o převod pravomocí označil v polovině února v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes za pokus o puč. V reakci na to Vystrčil ČTK řekl, že konal tak, jak mu přikazuje ústava a jak má předseda Senátu konat, pokud veřejnost nemá informace o zdraví nejvyššího ústavního činitele, na něž má nárok.

Podnět k prověření možné sabotáže podal Zeman na konci června ministru spravedlnosti Pavlu Blažkovi (ODS), který následně uvedl, že k prověření podnětu nemá pravomoc, takže ho předá nejvyššímu státnímu zástupci. Nejvyšší státní zastupitelství poté v červenci podnět postoupilo Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze.

Ministerstvo ani obě státní zastupitelství nevyhověly žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím, kterou se ČTK snažila v uplynulých týdnech ověřit, zda Zemanův podnět směřuje na konkrétní lidi a případně na které. Zatímco ministerstvo vzkázalo, že věc je v gesci státních zastupitelství, obě další zmíněné instituce žádost odmítly. Argumentovaly tím, že informace nelze poskytnout, protože se vztahují k činnosti orgánů v trestním řízení - tedy k prověřování prezidentova podnětu. "Poskytnutí informace neodůvodňuje ani skutečnost, že se předmětná informace dotýká osob veřejně činných," napsal náměstek nejvyššího státního zástupce Jiří Pavlík.

Sabotáž spáchá podle trestního zákoníku mimo jiné ten, kdo maří nebo ztěžuje plnění důležitého orgánu veřejné moci, a to zneužitím svého postavení v úmyslu poškodit ústavní zřízení nebo obranyschopnost České republiky. Trestná je i příprava takového činu. V základní sazbě za něj lze uložit tři až deset let vězení nebo propadnutí majetku. Za padělání lékařské zprávy hrozí až dva roky vězení nebo zákaz činnosti.

Témata:  Miloš Zeman,  Vrchní státní zastupitelství