Zemřel disident a politik Jaroslav Bašta, byl dlouhodobě nemocný

Bašta vystudoval Střední všeobecně vzdělávací školu v Žatci a studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze historickou archeologii, školu ale nemohl z politických důvodů dokončit. Angažoval se ve studentském Hnutí revoluční mládeže, za což byl zatčen a v roce 1971 odsouzen na 2,5 roku. Byl ale propuštěn již v roce 1972.

Do roku 1988 pracoval u státního podniku Stavby silnic a železnic jako dělník a poté jako technik. V roce 1976 podepsal Chartu 77 a aktivně se podílel na práci v disentu. V osmdesátých a devadesátých letech byl vědecky činný v archeologii.

Po revoluci nastoupil na Úřad na ochranu ústavy a demokracie do funkce ředitele odboru a stal se náměstkem ředitele tajné služby a předsedou Nezávislé komise FMV. Od roku 1994 je členem ČSSD a působil v jejím odborném zázemí. Ve volbách v roce 1996 byl zvolen do poslanecké sněmovny a zasedal ve výboru pro obranu a bezpečnost jako jeho místopředseda a ve výboru organizačním. Byl rovněž předsedou komise pro kontrolu BIS.

Mandát ve sněmovně obhájil ve volbách v roce 1998, kdy působil jako ministr bez portfeje ve vládě Miloše Zemana. Na poslanecký mandát rezignoval v září 2000. Poté působil jako velvyslanec v Ruské federaci a náměstek ministra zahraničních věcí. Následně byl velvyslancem na Ukrajině.

V roce 2019 vystoupil z ČSSD a ve volbách do Evropského parlamentu tentýž rok už kandidoval jako lídr hnutí BOS (Bezpečnost, Odpovědnost, Solidarita) z pozice nestraníka, zvolen však nebyl. Následně se stal členem hnutí BOS, jeho místopředsedou a o rok později i prvním místopředsedou. Tentýž rok byl zvolen i předsedou.

Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 byl lídrem hnutí SPD v Pardubickém kraji a stal se opět poslancem. V roce 2023 kandidoval za SPD na prezidenta, nedostal se ale ani do druhého kola.

Témata:  Jaroslav Bašta,  úmrtí