Změny v zaměstnávání učitelů včetně garance výše výdělku schválila vláda

Norma má podle návrhu také umožnit učit po omezenou dobu tří let na druhých stupních a středních školách i bez učitelské kvalifikace.

Absolventi oborů magisterského studia bez učitelské kvalifikace by podle návrhu, který nyní posoudí Sněmovna, od září příštího roku mohli dočasně učit na druhém stupni základních škol a na středních školách i bez pedagogického vzdělání předměty odpovídající jejich oboru. Nejvýš ale tři roky. Pokud by pak chtěli kvalifikovanými pedagogy zůstat, museli by si učitelské vzdělání doplnit.

V programovém prohlášení vláda slíbila, že bude platy pedagogů udržovat aspoň na 130 procentech průměrné mzdy. Podle novely by se průměrný plat vyučujících měl stanovit na 1,4 násobku průměrné mzdy v ČR za předminulý rok, přičemž konkrétní výše tarifů by se stejně jako dosud určovala nařízením vlády. Závazný by nový systém mohl být při sestavování státního rozpočtu od ledna 2024. Výdaje státního rozpočtu by se v důsledku úpravy musely v letech 2023 a 2024 zvýšit asi o 30,5 miliardy korun, vypočetlo ministerstvo.

Ministerstvo chce prostřednictvím novely také zavést pozici provázejícího učitele pro zvýšení kvality pedagogických praxí a systém uvádějících učitelů, kteří by po dobu dvou let podporovali začínající kolegy. Úprava má dál zvýšit požadavky na odbornou přípravu asistentů pedagoga a zpřesnit kvalifikaci speciálních pedagogů, ze kterých by se měl vyčlenit školský logoped. Jasněji by se mělo určit, že třídní učitel má na starosti organizační a administrativní činnosti. Programy průběžného vzdělávání pedagogů by měly začít fungovat bez akreditace, a tedy i bez kontroly ministerstva, která je podle něj při současném množství 10.000 programů ročně neefektivní.

Změny obsažené v novele podle nevládní organizace Učitel naživo směřují k lepší profesní přípravě studentů učitelství a mohou ovlivnit i jejich setrvání v profesi. Schválením novely vláda podpoří změny vedoucí k zajištění dostatku kvalitních učitelů pro české školství, napsala organizace v tiskové zprávě.

Podle novely by všeobecné předměty na druhém stupni základních škol a ve středních školách mohli učit jako kvalifikovaní buď absolventi magisterského studia pedagogiky, nebo oboru odpovídajícího vyučovanému předmětu. V druhém případě by si měli vzdělání doplnit studiem pedagogiky aspoň na bakaláři či v programu celoživotního vzdělávání na vysoké škole nebo v zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků.

Podle novely by ředitelé škol mohli na druhém stupni základních škol nebo středních školách uznat kvalifikaci lidem bez pedagogického vzdělání nejdéle jednou na tři roky. Tato doba by se neměla překročit ani tehdy, pokud by daný člověk vystřídal více škol. Před nástupem na místo učitele by dotyčný měl povinnost řediteli sdělit, zda a jak dlouho již dříve s předpokladem kvalifikace pracoval.

Podobnou novelu připravil v minulém volebním období bývalý ministr školství za ANO Robert Plaga, Sněmovna o ní ale do voleb nerozhodla. K návrhu se vrátil další ministr školství Petr Gazdík (STAN), kterého v červnu Balaš vystřídal. Ministerstvo školství zveřejnilo předlohu v únoru. Podle podkladů na vládním webu se mu podařilo vypořádat se všemi připomínkami dalších resortů a organizací včetně těch ze strany vysokých škol, které již v minulém volebním období nesouhlasily s možností dočasného uznávání učitelské kvalifikace bez pedagogického vzdělání.

Témata:  vláda ČR,  Vladimír Balaš,  učitelé