Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zrušení povinnosti přimíchávat biosložku do benzinu možná Senát upraví

Ilustrační fotografie.
Ilustrační fotografie.
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Novelu, která má zrušit povinnost přimíchávat biosložku do pohonných hmot, možná Senát vrátí Sněmovně. Doporučil mu to dnes jeho hospodářský výbor. Jednomyslně navrhl v předloze zpřesnit povinnost dodavatelů nafty a benzinu zajistit snížení emisí skleníkových plynů tak, že se bude vztahovat na daňové území ČR.

Senát o úpravě rozhodne ve středu. Senátní ústavně-právní výbor doporučil novelu schválit beze změn.

Novela má také omezit okruh vozidel, za která se musí platit silniční daň. Změny mají pomoci firmám i občanům čelit rostoucím cenám pohonných hmot. Předloha také počítá s odkladem zákazu provozu starých kotlů na uhlí o dva roky na 1. září 2024.

Vláda si od zrušení povinného přimíchávání biosložky do nafty slibuje, že povede k jejímu zlevnění až o dvě koruny na litr. V další novele chce na letošní léto snížit spotřební daň na pohonné hmoty o 1,50 Kč na litr. Distributoři pohonných hmot budou muset biosložku do paliv přimíchávat i přes navrhovanou změnu, upozornil předseda Unie nezávislých petrolejářů ČR Ivan Indráček.

Ukládá jim to zákon o ochraně ovzduší, podle kterého musí snižovat emise skleníkových plynů o šest procent oproti roku 2010, a to bez biopaliv nejde, podotkla obecně prospěšná společnost Kverulant. Upozornila zároveň na nedávno uzavřenou rámcovou smlouvu mezi státním distributorem paliv Čepro a společností Preol, která patří do skupiny Agrofert ze svěřenských fondů šéfa ANO a bývalého premiéra Andreje Babiše. Čepro má podle smlouvy do konce příštího roku od Preolu odebrat biosložky do paliv až za 6,4 miliardy korun bez daně z přidané hodnoty.

Pohonné hmoty v Česku během předchozího měsíce mírně zlevnily na 45,13 Kč za litr z březnových 46,01 Kč, ukazují data společnosti CCS. Ještě v únoru však lidé průměrně tankovali litr za 36,85 Kč.

Zrušení silniční daně pro vozidla, která slouží k podnikání, se bude týkat osobních automobilů, autobusů a nákladních aut do hmotnosti 12 tun. Pro těžší nákladní vozidla a přívěsy se sazba daně sníží na nejnižší přípustnou míru. Například nákladní automobil o třech nápravách s hmotností 22 tun a stářím do tří let by měl nově podléhat dani 5800 korun místo současných 16.000 korun. Úplnému zrušení daně v této kategorii brání podle vlády evropská legislativa. Částečné zrušení silniční daně sníží její výnos zhruba o 4,2 miliardy korun ročně. Loni stát získal na silniční dani 5,43 miliardy korun.

Vládní předloha má podpořit i takzvanou nízkoemisní mobilitu. Bude se to týkat služebních aut na alternativní pohon, například elektromobilů, které mohou zaměstnanci bezplatně využívat pro soukromé účely. Dosud v takovém případě platili vyšší daně, protože se jim základ daně zvyšoval o jedno procento vstupní ceny daného vozu. Nově to má být půl procenta. Současně se má zkrátit doba odpisování zařízení sloužících k dobíjení elektromobilů. Ambicí této podpory je též transformace vozového parku českých podnikatelů a zaměstnavatelů na nízkoemisní vozidla, uvádí vláda.

Dalším opatřením je odsunutí termínu zákazu provozu starých kotlů na uhlí o dva roky na 1. září 2024. Vláda argumentuje tím, že na trhu existuje omezený počet montážních společností a nedostatek výrobků, které mají být nově instalovány. Dá se podle ní předpokládat, že situace se může i zhoršit například kvůli nedostatku železa a oceli na trhu. Odklad se týká stacionárních zdrojů na pevná paliva o jmenovitém tepelném příkonu do 300 kilowattů v rodinných domech, bytových domech a stavbách pro rodinnou rekreaci.

Témata:  pohonné hmoty Senát Parlamentu České republiky

Související

Aktuálně se děje

12:28

Putin je jako auto na dálnici bez brzd. Nic ho nezastaví, píše server

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy